(1902–1980) V letech 1917−1922 studovala na Umělecko-průmyslové škole v Praze u profesora Emanuela Dítěte v ateliéru dekorativní malby. Již od počátku vystupovala jako mimořádně svobodná a na pozadí dobových poměrů radikální autorka. Zásadní bylo pro Toyen setkání s jejím druhem a osobou jí nejbližší, malířem Jindřichem Štyrským. Od roku 1923 se stala členkou skupiny Devětsil a také Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1925 společně s Jindřichem Štyrským odjela do Paříže, kde krátce na to představili svůj vlastní umělecký směr s názvem artificialismus. Tento směr osciloval mezi abstrakcí a surrealismem, přičemž byl také inspirován imaginativní malbou. Po návratu z Francie roku 1934 založila společně s Jindřichem Štyrským surrealistickou skupinu. Válečná léta trávila v Praze. Byla nucena pracovat v ilegalitě bez možnosti výstav. Po skončení války a pod hrozbou nastupující komunistické diktatury Toyen opustila Československo a natrvalo se usídlila v Paříži. Nadále se stýkala s čelními představiteli surrealismu André Bretonem a Benjaminem Péretem a tvořila v duchu pozdního surrealismu až do 70. let.