16:30−18 h 

Přednáška Gabriely Pelikánové.

Vladimír Preclík (1929–2008) patří k nejvýraznějším osobnostem českého moderního umění. Známý je jako malíř, grafik a spisovatel, byl členem Českého centra PEN klubu. Nejvíce se prosadil jako sochař. Oceňované jsou jeho podobizny osobností, například cyklus Česká avantgarda (1960), obsahující portréty Josef Čapka, Vladislava Vančury, Jaroslava Ježka, Jana Wericha a dalších. Jako materiál obdivoval dřevo, které mořil, polychromoval, zlatil a doplňoval o další materiály, pracoval však i s kovem a bronzem. Rád experimentoval. Svým sochám dával jména, mnohdy plná dvojsmyslů a vtipu. 

Preclíkovo dílo Strom života, dosahující třímetrové výšky, bylo vystaveno na Expu 67 v kanadském Montrealu. Je autorem náhrobků a veřejných plastik, jako je například plastika Němý film na Chaplinově náměstí v Praze (1988), společný hrob Voskovce a Wericha na Olšanských hřbitovech (1990) nebo Památník druhého odboje na pražském Klárově (2006).  

Preclík byl jedním z hlavních organizátorů mezinárodního Hořického sochařského sympozia, jehož tradice se zrodila v druhé polovině 60. let minulého století. Než odešel studovat do Prahy, absolvoval Vyšší školu sochařsko-kamenickou v Hořicích. 

Během svého života Vladimír Preclík vytvořil kolem osmi stovek soch a napsal dvanáct knih. V nich se velkou měrou nechával inspirovat rodným královehradeckým krajem. V knihovně GVUO je kromě četných katalogů zastoupen i vlastní tvorbou, například knihami 54 týdnů dobrého roku, Motáky z bechyňské šatlavy a Přišel jsem pozdravit sochy. 

nutná je rezervace předem  

vstup volný