(1957) Malíř. Jedna z nejvýznamnějších osobností ostravské umělecké scény přelomu 20. a 21. století. Vystudoval pražskou AVU u prof. Františka Jiroudka (1979–1984). Od roku 1993 vede ateliér malby na Ostravské univerzitě, nejprve v rámci Institutu pro umělecká studia Pedagogické fakulty, dnes v rámci Fakulty umění. V roce 2004 se na AVU habilitoval jako docent. V roce 2012 získal cenu Michala Ranného. Samostatně vystavuje od roku 1985, kolektivně od roku 1988. Balabánova tvorba je ovlivněna křesťanskou ikonografií a tematikou, což má původ v rodinném prostředí. Jeho otec byl evangelickým knězem. Již v 80. a 90. letech 20. století se v jeho tvorbě objevují hybridní témata, v nichž zasazuje křesťanskou tematiku do kritického kontextu reálného socialismu, či jiných ironizujících poloh. Později se v jeho tvorbě objevují průniky křesťanství s existenciálními tématy a kritikou konzumního života, které vyúsťují k obecněji pojímané spiritualitě, objevuje se destabilizovaná nebo částečně vyprázdněná figura. Mimo klasickou malbu se v Balabánově díle můžeme setkat i s asambláží či softwarově upravovanými fotografiemi.