Annie Le Brun: Annulaire de lune (Prsteníček Luny)

1977

Toyen: 3 suché jehly (46/75, 20 × 4 cm), 6 kreseb, originální kazeta s gravírováním
Vydalo nakladatelství Éditions Maintenant, Paříž, 1977
Náklad: 95 výtisků na krémovém velínovém papíře Arches číslovaných 1–75 a A až T, všechny v kazetě navržené Toyen, bylo rozděleno následovně: 25 výtisků číslovaných 1–25 obsahuje 3 suché jehly na krémovém velínovém papíře Arches a soubor na japonském perleťovém papíře ručně kolorovaný umělkyní; výtisky č. 1–6 jsou obohaceny o původní kresbu. Výtisk č. 1 navíc obsahuje druhou kresbu a tři mědirytiny. 50 výtisků očíslovaných 26–75 obsahuje 3 suché jehly na krémovém velínovém papíře Arches. 20 výtisků označených A až T bylo vyhrazeno pro umělkyni a autorku. Od každé suché jehly bylo zvlášť zhotoveno 15 nátisků na japonský perleťový papír očíslovaných E. A. 1–E. A. 15. Devět set výtisků očíslovaných 76–975 je na papíře Pop’set Arjomari Prioux
Tisk byl dokončen tiskařem Georgesem Leblancem v Paříži v květnu roku 1977. Tři suché jehly byly též vytištěny Georgesem Leblancem
Kazetu vytvořil Nguyen Ba Anh ve společnosti Cartonnages Adine
24 × 17,5 cm, 76 s.
Kazeta – 26,7 × 19 cm
Výtisk č. 46, signováno Annie Le Brun
Povinný výtisk: č. 740, druhé čtvrtletí roku 1977

TOYEN-ČERMÍNOVÁ MARIE

(1902–1980) V letech 1917−1922 studovala na Umělecko-průmyslové škole v Praze u profesora Emanuela Dítěte v ateliéru dekorativní malby. Již od počátku vystupovala jako mimořádně svobodná a na pozadí dobových poměrů radikální autorka. Zásadní bylo pro Toyen setkání s jejím druhem a osobou jí nejbližší, malířem Jindřichem Štyrským. Od roku 1923 se stala členkou skupiny Devětsil a také Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1925 společně s Jindřichem Štyrským odjela do Paříže, kde krátce na to představili svůj vlastní umělecký směr s názvem artificialismus. Tento směr osciloval mezi abstrakcí a surrealismem, přičemž byl také inspirován imaginativní malbou. Po návratu z Francie roku 1934 založila společně s Jindřichem Štyrským surrealistickou skupinu. Válečná léta trávila v Praze. Byla nucena pracovat v ilegalitě bez možnosti výstav. Po skončení války a pod hrozbou nastupující komunistické diktatury Toyen opustila Československo a natrvalo se usídlila v Paříži. Nadále se stýkala s čelními představiteli surrealismu André Bretonem a Benjaminem Péretem a tvořila v duchu pozdního surrealismu až do 70. let.