fotografická zvětšenina fomaspeed variant; 1080 × 1520 mm

zakoupeno 2018 za přispění Ministerstva kultury ČR

Fotografie ryze osobního charakteru, kdy se autor vypořádává a vztahuje k osobnosti fotografa Josefa Sudka, procesně komentuje i hlubší kritické postoje. Nafocení původní Sudkovy fotografie s banálně přiznaným odrazem vlastního fotoaparátu, který formálně narušuje původní dílo, poukazuje na respekt k osobnosti Josefa Sudka, jelikož obnažuje skrze tento motiv vlastní (záměrně vyslovenou) řemeslnou nedokonalost. Toto gesto je ale možné vnímat i jako výraz postmoderního přístupu k fotografii a k umění v obecném slova smyslu. Postprodukčně se totiž pracuje s citací známé umělecké osobnosti, respektive díla, které je manipulováno a využito jako surovina pro jiný nástavbový proces. Práce s přiznanou odrazovou banalitou v souvislosti s uznávanou fotografií rezonuje s konceptuálním přístupem. Na jedné straně je zde přítomna poloha zlehčení, kdy se do uměleckého záměru dostávají prvky marginality, na straně druhé je tento posun možné vnímat jako jistou kritiku v přístupu k médiu fotografie jakožto nedotknutelného estetického díla, který ještě v druhé polovině dvacátého století v domácím prostředí stále dominoval. Obě tyto polohy jsou silným argumentem k podchycení posunu ve vnímání fotografie jako média, i ve vnímání fenoménu postprodukce, který se objevuje v osmdesátých letech dvacátého století jako subverzivní umělecká strategie.