Sochař, restaurátor. Po studiích na střední uměleckoprůmyslové škole Sv. Anežky České v Českém Krumlově pokračoval v ateliéru sochy na ostravské Fakultě umění u prof. Maria Kotrby, na jehož exteriérových pracích se jako student podílel, posléze studoval u doc. Jaroslava Koléška. V jeho portfoliu nalezneme několik komemorativních realizací ve veřejném prostoru, například neotřele pojatou pamětní desku k výročí 17. listopadu z roku 2019, „prorůstající“ spárami bosáže budovy pedagogické fakulty Ostravské univerzity na Bráfově ulici, dále to jsou pamětní desky Vladimíru Macurovi (2015) a Zdeňku Jirotkovi (2015-2016), nebo T.G.M. v Hlučíně. I když se Jan Šnéberger živí jako restaurátor, pojetí jeho soch není tradiční, je neotřelé, často s konceptuálním přesahem a užitím předmětů denní (s)potřeby. Sochař v soutěžních realizacích intenzivně a s důvtipem promýšlí vztah k řešenému prostoru. Jako restaurátor se podílel například na rozsáhlé obnově soch pocházejících z ostravského Sochařského sympozia prostorových forem z let 1967 a 1969, které se nyní nacházejí v sadu Dr. Milady Horákové.