objekt, ocelové pletivo, barva sprej, 164 × 95 cm
I když se pro Adrienu Šimotovu stal v 80. letech 20. století nejtypičtějším materiálem papír, s nímž konceptuálně pracovala, občasně užívala i jiné materiály. Poměrně atypickým bylo užití ocelového pletiva. Naopak charakteristická je práce s lidskou figurou. „Bohatší“, ale stále pastelovou, barevnost je možné přičítat období 80. let a od této doby, respektive přesněji od 70. let, se datuje také autorčin zásadní příklon k lidskému tělu jako konstitutivnímu znaku. Zprvu otiskované části těla Šimotová posléze plasticky modelovala, čehož příkladem je i tato práce.