pálená hlína, archeologický střep 49,5 × 56 × 4 cm, střep 13,5 × 8,5 × 1,5 cm
Dílo odráží typiku Kernovy konceptuální tvorby, která se projevuje dialogem mezi člověkem-umělcem a přírodou-pálenou hlínou. Umělecké dílo na pomezí první a druhé přírody, což je (nejen) pro slovenskou uměleckou práci období od 60. do 80. let 20. století charakteristické. Zároveň je v práci přítomný procesuální záznam akčního vstupu umělce do struktury přírodního materiálu. V motivu vzpomínky na předky můžeme podprahově číst umělcovo rozčarování z aktuálního života v totalitě.