fbpx
Načítání obsahu...
Dům umění
ÚT–NE 10.00–18.00

Šerých, Jan / Zrcadlo

2013

akryl na plátně; 120 × 120 cm

zakoupeno 2018 za přispění Ministerstva kultury ČR

Obraz z triptychu Mirror vznikal intuitivním výběrem pojmů z internetu, s nimiž Jan Šerých souzněl a jež nějakým způsobem souvisejí s jeho prací. Je formou autoportrétu. Slovní spojení, která se obsahově opírají o rozličné jazykové a znakové manipulační strategie, dobře vystihují Šerýchovo tvůrčí uvažování.  V tomto obrazu se jedná o zakódování principu zrcadlení. Dvě anglická slova, přičemž to druhé je vždy zapsáno zrcadlově, jsou spojena v jeden celek – zmutované pseudoslovo. Význam je tedy formálně zašifrován a divák se k němu dostává procesem dekódování autorské metody, tedy rozdělením slova a přečtením druhého z nich – obráceně zapsaného. V průběhu tohoto dešifrovacího procesu se aktivizují mentální pochody, které poukazují na schopnosti našeho mozku automatizovat, třídit, opravovat a dosazovat formálně zmanipulované znakové systémy do jemu známých a povědomých struktur. Jinak řečeno po jistém úsilí jsme schopni převést například zrcadlově psaný text do srozumitelné podoby. Ze zdánlivě nečitelného slova už při prvním kontaktu vystupují jakási čitelná ohniska, která dávají nápovědu k vyluštění rébusu, podobně jako se při luštění „osmisměrky“ vynořují významově kompaktnější části, které následně objevujeme jako celá slova.

ŠERÝCH JAN

(1972, Praha) Konceptuální multižánrový umělec. V letech 1992–1999 studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Člen umělecké skupiny Bezhlavý jezdec (spolu s J. Mančuškou, T. Vaňkem a J. Bolfem). V letech 2003 a 2005 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Absolvoval stipendijní stáže na ISCP v New Yorku (2008) a PROGR v Bernu (2005). Jeho dílo je zastoupeno v několika významných tuzemských sbírkách, například Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, nebo Muzeum umění Olomouc. Samostatně vystavuje od roku 1998, skupinově od roku 2000. Jan Šerých pracuje se znaky a znakovostí. Pracuje s minimalistickými kódy, jako jsou šifry, písmena (slova), kryptogramy, čísla, či schémata a jiné, přičemž komentuje jejich limity a semiotické strategie užití a zneužití. Výchozím paradigmatem Šerýchova uvažování je, že všechny jednotlivé varianty současné kulturní nabídky vznikají ze stejného základu, s nímž se dále pracuje (schematizace). Znaky jako komunikační prostředky přenášejí informace, vzbuzují emoce, nebo například definují naše postoje. Právě psané slovo, které je komunikačním rámcem dnešní civilizace, je autorem často usvědčováno z nesrozumitelnosti a zranitelné manipulovatelnosti. Šerých tuto zranitelnost obnažuje skrze záměrnou manipulaci s nimi do různých jazykových rébusů, šifer a přesmyček, jejich inverzním zrcadlením apod. V jeho tvorbě je také přítomný dialog mezi autonomií práce člověka-malíře a technicistního média-softwaru, kdy počítačem zkonstruované rastry rukodělně malířky převádí na plátno. Tento dialog lze v přeneseném smyslu vnímat jako obecnou charakteristiku současného světa, kdy je člověk nevyhnutelně konfrontován s umělou softwarovou technologií.
akryl na plátně; 120 × 120 cm; zakoupeno 2018 za přispění Ministerstva kultury ČR
2013

Šerých, Jan / Zrcadlo

akryl na plátně; 50 × 70 cm; zakoupeno 2018 za přispění Ministerstva kultury ČR
2013

Šerých, Jan / En

akryl na plátně; 50 × 70 cm; zakoupeno 2018 za přispění Ministerstva kultury ČR
2013

Šerých, Jan / Ne

Bartoš, Břetislav / Valašská Madona

Bartoš, Břetislav / Valašská Madona

1921
Baruch, Josef / Vzpomínka na Vánoce

Baruch, Josef / Vzpomínka na Vánoce

1914
Bolf, Josef / V noci

Bolf, Josef / V noci

2014
Bolf, Josef /  Z lesa

Bolf, Josef / Z lesa

2005
© 2017 Galerie výtvarného umění v Ostravě
Designed by burgrova.tumblr.com     Developed by Ollero