(1953–2022) Fotograf. Vystudoval střední elektroprůmyslovou školu v Ostravě-Vítkovicích. Fotografování se věnoval již od raného mládí. Díky své psychické nemoci a sociální fóbii se ke studiu fotografie dostal až ve 27 letech, a to na Lidové konzervatoři v Ostravě, kde na něho významně zapůsobila osobnost Bořka Sousedíka. Z tohoto období vnitřní i faktické izolace (80. léta 20. století) pocházejí intimní záběry vlastního bytu. Matušek zprvu pracoval v dělnických profesích, psychická nemoc ho nakonec dovedla do invalidního důchodu. V 90. letech se věnoval psaní aforismů. Intenzita jeho fotografické práce, včetně vystavování, se navrátila po smrti jeho manželky Mileny v roce 2005, což je také rok, kdy se odhodlal poprvé nabídnout své práce na výstavu v ostravské galerii Chagall. Následně pak vystavoval v dalších prestižních galeriích, například ve Fotografické galerii Fiducia, mimo Ostravu v Ateliéru Josefa Sudka v Praze nebo v Moravské galerii v Brně. V roce 2014 byl Otakaru Matuškovi věnován článek v prestižním německém časopise PhotoNews. Jeho fotografie mají syrový charakter, a to díky zašpiněnému filmu, záměrnému preexponovávání či neostrosti. Balancují na pomezí konkrétního a abstraktního. Typickou formou jeho pozdních prací byly kontaktní miniatury. Detailně zachycované předměty živé i neživé přírody a kompozice mají charakter citlivé vizuální poezie. Matušek byl celoživotně fascinován ženským tělem, které zachycoval jak v sumárních gestech, tak detailech.