Lacinová, Sylva / Květ (velká studie)

Květ (velká studie)

1973

sádra, v. 60 cm, s. 90 cm, h. 60 cm

zakoupeno 2019 za přispění Ministerstva kultury ČR

Sádrový model měděné plastiky, která byla původně osazena v rámci kašny v předprostoru ostravského hlavního vlakového nádraží. Po revitalizaci prostoru v roce 2014 byla kašna zrušena a plastika osamostatněna. Nyní je součástí architektonicky jinak řešené vodní plochy. Plastika Květ vznikla na zakázku v 70. letech 20. století, kdy autorka hojně realizovala sochy pro architekturu. Odráží jednu charakteristickou linii, a to příklon sochařky k abstrahujícím stylizacím. Lacinová ji systematicky rozvíjí od počátku 60. let 20. století a její příklady nalezneme v mnoha dalších exteriérových realizacích v České republice (např. Pomník osvobození města Opavy z roku 1970). Plastiku Květ můžeme vnímat i jako projekci typické normalizační sochařské tvorby v exteriérech, která se často pohybovala v tematicky nezatížené a neutrální poloze florálních a jiných přírodních motivů.

LACINOVÁ SYLVA

(1923–2019), v Brně absolvovala Reálné gymnázium. Navštěvovala večerní kurzy kreslení a modelování na brněnské Škole uměleckých řemesel. Soukromě studovala u sochaře Františka Hořavy a u řezbáře a restaurátora Heřmana Kotrby. Další studium ji čekalo na Škole umění ve Zlíně u Vincence Makovského. Později absolvovala obor sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Karla Pokorného. V roce 1950 dostala sovu první práci v ateliéru jejího dřívějšího mentora Vincence Makovského. Následně pracovala jako svobodná sochařka. Po sňatku s JUDR. JAnem Jílkem v roce 1948 začala používat příjmení Lacinová-Jílková. Svého se však nikdy nevzdala a v odborných publikacích je vždy vedena právě pod svým dívčím jménem, případně spojením Lacinová-Jílková.