Lacinová, Sylva / Květ (velká studie)

Květ (velká studie)

1973

sádra, v. 60 cm, s. 90 cm, h. 60 cm

zakoupeno v roce 2019 za přispění Ministerstva kultury ČR

Sádrový model měděné plastiky, která byla původně osazena v rámci kašny v předprostoru ostravského hlavního vlakového nádraží. Po revitalizaci prostoru v roce 2014 byla kašna zrušena a plastika osamostatněna. Nyní je součástí architektonicky jinak řešené vodní plochy. Plastika Květ vznikla na zakázku v 70. letech 20. století, kdy autorka hojně realizovala sochy pro architekturu. Odráží jednu charakteristickou linii, a to příklon sochařky k abstrahujícím stylizacím. Lacinová ji systematicky rozvíjí od počátku 60. let 20. století a její příklady nalezneme v mnoha dalších exteriérových realizacích v České republice (např. Pomník osvobození města Opavy z roku 1970). Plastiku Květ můžeme vnímat i jako projekci typické normalizační sochařské tvorby v exteriérech, která se často pohybovala v tematicky nezatížené a neutrální poloze florálních a jiných přírodních motivů.

LACINOVÁ SYLVA

(1923–2019), v Brně absolvovala Reálné gymnázium. Navštěvovala večerní kurzy kreslení a modelování na brněnské Škole uměleckých řemesel. Soukromě studovala u sochaře Františka Hořavy a u řezbáře a restaurátora Heřmana Kotrby. Další studium ji čekalo na Škole umění ve Zlíně u Vincence Makovského. Později absolvovala obor sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Karla Pokorného. V roce 1950 dostala sovu první práci v ateliéru jejího dřívějšího mentora Vincence Makovského. Následně pracovala jako svobodná sochařka. Po sňatku s JUDR. JAnem Jílkem v roce 1948 začala používat příjmení Lacinová-Jílková. Svého se však nikdy nevzdala a v odborných publikacích je vždy vedena právě pod svým dívčím jménem, případně spojením Lacinová-Jílková.