(1990) Malíř a tvůrce koláží. Po studiích na Střední umělecké škole v Ostravě (užitá malba, Aleš Hudeček) pokračoval v letech 2010–2015 v Ateliéru malby Daniela Balabána na Fakultě umění Ostravské univerzity. Buchtelík ve svých obrazech tematizuje rozličné formy úzkosti a děsu, které kontrastují s narativem inscenované socialistické propagandy. Předlohou jsou mu často koláže sestavené právě z výstřižků knih o „vzkvétající“ socialistické společnosti. Typicky prvomajové průvody, pohledy do provozů těžkého průmyslu, květnaté zahrady, kolotoče i spartakiádní cvičenkyně… To vše Buchtelík vizuálně propojuje s démonickým pozadím, v němž dominují výbuchy, sopečné magma, tekutá ocel a oblaka dýmu. Symboly zářných zítřků přeneseny do kulis inferna. Zajímavým rozměrem těchto obrazů je, že figury se jakoby všeho účastnily nevědomky, bezděčně, jsou klidné a vyrovnané. V přeneseném interpretačním čtení z nich může rezonovat zaslepenost socialistické společnosti, která paralyzovaně hledí tváří v tvář démonickým rozkladným silám. Buchtelík je dobře poučen historií umění a v jeho díle nalezneme různé povětšinou nepřímé odkazy ke konkrétním obrazům, nebo obdobím. Nepracuje ovšem formou pastiže, spíše přenáší nálady, například barokní expresivitu. Výrazným motivem jeho obrazů je malířský přepis utrženého, či odchlípnutého papíru, což může vést k interpretačním pojmům, jakými jsou vrstvení reality, zdání, ale i surovost života, které často trhají naše představy a potažmo i životy na kusy.