(1891–1971) Rodák z Jaroměře je považován za vynikajícího malíře světového formátu. Ve velké míře si jeho tvorbu přivlastňují hlavně Francouzi, v jejichž zemi téměř padesát let žil a v roce 1926 zde získal i občanství. V roce 1909 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze a v letech 1912−1920 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Vlaha Bukovace a Jana Preisslera. V Česku pravidelně vystavoval. Většinu času trávil v cizině, kde své obrazy podepisoval signaturou Joseph Sima a propojoval moderní francouzskou výtvarnou scénu s českou, která se díky tomu značnou měrou posouvala k novým výtvarným trendům, jako byl surrealismus nebo abstrakce. Dokladem toho byla i ojedinělá výstava v pražském Mánesu s názvem Poezie 1932, na jejímž konání měl lví podíl. Účastnili se jí i zahraniční umělci, jako například Hans Arp, Giorgio de Chirico, Alberto Giacometti, Joan Miró a jiní. V jeho obrazech v duchu nefigurativní abstrakce se často objevuje specifická symbolika stromů, krystalů a kosmických vajec. Častá je u něj také inspirace antickým světem mýtů a bájí.