Dílo Josefa Šímy patří svým metafyzickým zpracováním k ojedinělým ukázkám světového surrealismu. Dokladem toho je obraz Tůň z roku 1935. V roce jeho vzniku Šíma vytvořil celou sérii obrazů, jejichž leitmotivem je tůň. Jedná se o plátna situovaná na výšku. Kompozice ve vnímateli svou stísněností prostoru a motivem uschlého stromu v centru dění vyvolává značný pocit úzkosti. Tyto emoce jsou autorem zvoleny oprávněně vzhledem k politické situaci, která se v Evropě s nástupem fašismu vyvíjela. Šíma nemaloval pro zmanipulované umělecké publikum, ale pro lidi s otevřenýma očima a čistým srdcem.