(1874–1951) Malíř Oskar Laske se narodil roku 1874 v bukovinském městě Černovice jako syn architekta Oskara Laskeho, narozeného ve Strašicích v Čechách. Umělecká školení započal u krajináře Antonína Hlaváčka v letech 1888−1889, posléze pokračoval na vídeňské technice, kde studoval architekturu v letech 1892−1898 u Karla Königa a na vídeňské akademii v letech 1899−1901 u Otto Wagnera. Nejprve působil jako architekt, ale od roku 1904 se začal soustavně věnovat grafice, malířství a knižní ilustraci. Pracoval i jako sklářský návrhář pro Lobmayera. Od roku 1907 byl členem Hagenbundu, od roku 1924 i Wiener Secession. Oskar Laske hojně cestoval a vytvořil mnoho obrazů s cestopisnými motivy. Milníkem jeho díla byly rozměrné kompozice označované opusovými čísly, v nichž malíř dal průchod své fantazii, která zabíhá až do společensko-kritického sarkasmu. Svými karikaturně pojatými postavičkami lidských stavů, které vzdáleně připomínají Breughelovy obrazy, celkové obsahové vyznění koresponduje se soudobou sociálně vyhrocenou malbou a grafikou, blízkou autorům poválečného Německa. Fantazijní složka, která zajistila Laskemu v kontextu moderní rakouské malby vyhraněné postavení, souvisí naopak se symbolismem přelomu století. Stavba Babylónské věže patří k závažným dílům této řady satiricko-filozofujících obrazů, jimiž se Laske sice poněkud bizarním, nicméně zcela osobitým způsobem včlenil do historie rakouského výtvarného umění 20. století. V této souvislosti, nejen z důvodů náhodné teritoriální blízkosti, je vhodné připomenout, že našemu obrazu velmi příbuzný, kritickým pohledem na současné lidstvo však ještě vyhraněnější a až encyklopedicky propracovaný je obraz Loď šílenců (Opus XXX) ze sbírek Slezského zemského muzea v Opavě.
