Sedící

Karel Nepraš / Sedící

1966

Dílo Sedící z roku 1966 je toho vynikající ukázkou. Sedící torzo postavy má končetiny zbavené kůže s obnaženými svaly i šlachami. Autentičnost lidské figury podtrhují boty, do kterých je figura obuta. Horní část těla je zastoupena vertikálním útvarem, který je na rozdíl od spodní části díla zbaven jakýchkoli lidských prvků a znaků. Nepraš zde vynikajícím způsobem sjednotil prosté kouzlo materiálu se silným tématem tělesnosti. Neprašovy sochy jsou vynikající ukázkou vzepětí konce 60. let. Jejich kvalita je nesporná, a proto je autorovo dílo stále více ceněno a zařazováno do prestižních státních a soukromých sbírek, a to nejen na našem území.

NEPRAŠ KAREL

(1932–2002) Karel Nepraš absolvoval Střední průmyslovou školu keramickou v Praze. Následně byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v ateliéru profesora Jana Laudy. Již od poloviny 50. let byl velmi kulturně aktivní. Společně s Bedřichem Dlouhým, Janem Koblasou a Rudolfem Komorousem se scházeli ve společném uskupení pod názvem Šmidrové. Po roce 1990 se na Akademii výtvarných umění v Praze vrátil a působil zde jako profesor a vedoucí sochařského ateliéru až do roku 2002. Nepraš byl ojedinělou ukázkou umělce, který povýšil proces experimentu v cosi svébytného a určujícího. Od druhé poloviny 60. let pracoval s netradičními materiály. Používal například vodovodní trubky, ventily, dráty a baterie. Jeho tvorba nebyla nahodilá, ale naopak velmi rafinovaná. Zanedlouho nato začal kombinovat kov s asambláží, textilem a epoxidem. Tímto dodal svým sochám na plasticitě a navíc pracoval s barvami, které podtrhovaly dojem autentičnosti.