(1854–1924) Pirner nejprve vystudoval reálku v Lokti. Poté pokračoval mezi léty 1872−1874 na Akademii výtvarných umění v Praze a následně studoval na vídeňské akademii. Na pražskou akademii se však vrátil, aby se zde stal roku 1896 profesorem a lektorem. V jeho ateliéru figurální malby působila řada později slavných malířů a pedagogů, jako například Max Švabinský, Jakub Obrovský nebo Vratislav Nechleba. Pirner se profiloval jako velmi nadaný malíř a kreslíř. Na počátku své pozoruhodné tvorby ilustroval Knihu písní od Heinricha Heineho. Postupně v jeho díle začala převládat malba s alegorickou a poetickou tematikou. Nebyl skvělý jen ve způsobu malby, ale poutal také svým přístupem k barvě.