V poválečném období byly jeho práce určitou syntézou surrealismu a postkubismu, jako například v díle Revoluce. Kubistická forma v protikladu s expresivní barevností dala dílu výrazovou sílu a napětí, podobně jako křehký motýl s kontrastující pistolí. Poslední výraznější proměna jeho stylu se uskutečnila mezi léty 1949−1957, kdy pracoval s technikou, kterou nazval triple–trait. Óscar Domínguez přispěl do světového umění svébytným pojetím magického surrealismu s často vyzývavými sexuálními podtexty, ale také s podivnými krajinami, které, přestože žil většinu svého života ve Francii, jsou ohlasem na krajinu Kanárských ostrovů.