(1868–1926) V letech 1884−1893 studoval Akademie der Bildenden Künste v Mnichově u Karla Rauppa a Gabriela von Hackla. Po absolutoriu působil v Mnichově a ve východním Tyrolsku. V roce 1900 se stal zakládajícím členem Hagenbundu a v roce 1909 členem Wiener Secession. V letech 1912−1913 působil jako pedagog na Grossherzoglich–Sächsische Kunstschule ve Výmaru. Autorova tvorba prošla poměrně konzistentním vývojem. Celé jeho dílo prostupují existenciální otázky, které se týkají života a smrti, lidského údělu a víry. Typické bylo téma Tance smrti (Totentanz), tomuto motivu se věnoval mezi léty 1906−1921. Dalším okruhem byla každodennost, vznikly řady děl s tematikou pastevců, dřevorubců a poutníků, které znal ze svého života v Tyrolsku. Nejčastějším motivem s rurální tematikou je rozsévač, jehož několik verzí vytvořil mezi léty 1901−1921. Během první světové války sloužil jako válečný malíř. Válečná zkušenost se výrazně promítla do jeho tvorby. Mezi léty 1914−1916 vznikla řada kresebných skic a olejomaleb s tematikou válečné krajiny italského Trenta. Z roku 1916 pochází autorovo klíčové dílo tohoto období Namenlosen (Bezejmenný). V sumárním pojetí postav a expresivní zkratce uniformních, anonymních lidských těl bezejmenných prezentuje proměnu jedince na válečný stroj.