(1847–1891) Významný český krajinář 19. století studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Emanuela Roma a Antonína Lhoty, následně v Mnichově u Hanse Anschütze a v 70. letech 19. století opět v Praze u Josefa Matyáše Trenkwalda a Jana Swertse, studia však nedokončil. Zprvu byl školen jako figuralista, na jeho cestách po Evropě jej ale čím dál víc zajímala krajinomalba. Pro malíře s italskými předky byla stěžejní návštěva Francie, kde pobýval na doporučení Zdenky Braunerové v letech 1879–1884, a jeho seznámení s tvorbou malířů takzvané barbizonské školy. Patřili mezi ně například Théodore Rousseau, Charles–François Daubigny nebo Camille Corot, kteří zobrazovali duši krajiny v kontextu jednotlivých denních dob a ročních období. Pod jejich vlivem začal Chittussi zobrazovat českou krajinu. V obrazech nalezneme motivy Železných hor i jihočeských rybníků. Krajinářské náměty hledal v Troji, na Petříně, u Vltavy v Davli i na Zvíkově. Jedná se o zcela nové pojetí krajiny, které bylo ovlivněno nejen prvky realismu, ale i francouzského impresionismu.