Dohasínající věk

Václav Tikal / Dohasínající věk

1942

Obraz Dohasínající věk z roku 1942 je dílem, které reprezentuje Tikalův imaginativní styl. Jedná se o malbu s typickými znaky surrealismu Salvatora Dalího. Tikal zde znázornil krajinu v nízkém horizontu, nad kterou se otevírá poklidné téměř čistě modré nebe. Organické torzo z posledních sil přežívá na pomyslné architektuře ve tvaru brány, která je situována do centra obrazu a působí jako pevný bod vnitřní stavby díla. Zavěšené torzo jako by bylo tím posledním, co ze současného světa ještě zbývá. Svět před branou je poslední výspou nynějšího věku. Zatímco svět za ní, který se rozpíná do dálek, je věkem novým. Obraz Dohasínající věk se tak stává vynikající ukázkou Tikalovy vrcholné tvorby časných 40. let.

TIKAL VÁCLAV

(1906–1965) Malíř a keramik Václav Tikal se trvale prosadil ve druhé polovině 30. let 20. století. Až ve třiceti letech nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze k profesoru Vratislavu Nejezchlebovi a později k Jakubu Obrovskému. Na konci 30. let byl silně ovlivněn surrealismem, inspirovalo jej zejména dílo Salvatora Dalího a Giorgia de Chirica. Tehdejší imaginativní styl jej doslova zasáhl. Tikal, pro kterého bylo malování před nástupem na Akademii výtvarných umění v Praze jen určitým občasným únikem, se najednou pozvolna dostal do centra výtvarného dění. Stal se členem skupiny Ra a později byl členem hnutí Phases a UDS. Téměř ihned po skončení druhé světové války se zúčastnil většiny významných tematických výstav a několikrát byl prezentován také za hranicemi. Po roce 1950 se stáhnul do ústraní a přestal malovat, věnoval se designu a keramice. Tyto práce vystavil na EXPO 1958 v Bruselu. Od poloviny 50. let se opět vrátil k malbě, avšak na svou předchozí tvorbu již nenavázal.