Ostravský obraz Černoši se řadí do poslední fáze malířova vývoje (1908−1911) a jelikož je u něj zřetelná rozpracovanost, lze ho považovat za jeden z jeho posledních. Samotné dílo je možné vnímat jako důkaz rozmachu malířova umění. Autor kladl důležitost i samotnému obrazu, protože se zde setkáváme s formátem, který značně převyšoval dosavadní Kahlerova plátna. Jelikož Kahler trpěl tuberkulózou, byl mu doporučen pobyt v pouštních oblastech, a protože pocházel ze zámožných poměrů, mohl si dovolit několikerý pobyt nejen v Africe, kde motiv obrazu vznikl, ale i pobyt v uměleckých centrech Evropy (Paříž, Brusel, Berlín, Mnichov). I proto lze v Kahlerově tvorbě vnímat německo–francouzské podněty, zejména však příklon k expresionistickému vyjádření s prvky fauvistického zacházení s barevnou plochou. Na předčasný skon Eugena von Kahlera reagoval také věhlasný Vasilij Kandinskij emotivním a obdivným nekrologem, který byl publikován v prvním almanachu progresivní mnichovské skupiny Der Blaue Reiter, do jejichž výstav byl Kahler jako host také dvakrát zařazen.