(1844–1930) Nejprve se učil malířem ikon, až posléze byl přijat na Carskou Petrohradskou akademii věd a umění, kde studoval v letech 1864−1871. Díky svému talentu hodně cestoval. Získal stipendium, a navštívil tak Vídeň, Řím, Benátky i Paříž. Do Ruska se vrátil až v roce 1876. V roce 1878 vstoupil do Sdružení putovních uměleckých výstav, takzvaných peredvižniků, neboli„tuláků“. V době Repinova příchodu do Moskvy tito umělci protestovali proti akademickému formalismu. Do roku 1882 žil v Moskvě a posléze i v Petrohradě, kde působil v letech 1893−1907 jako profesor. Po roce 1900 se přestěhoval do Finska, země své druhé ženy. Repin je řazen k nejvýznamnějším umělcům 19. století. K malbě přistupoval v duchu kritického realismu. Častá jsou u něj díla, která zobrazují historii a portréty významných osobností dané doby. Ruské výtvarné umění začalo být díky Repinově tvorbě uznáváno i západním světem. Velký ohlas získal zvláště jeho sociálně–kritický obraz Burlaci na Volze (1870−1871). Repin byl autorem i několika teoretických statí, v nichž polemizoval nad soudobým výtvarným uměním. Ve 20. letech 20. století byl postupně vybudován kult jeho realistického umění a byl považován za vzor socialistického realismu.