Běžící muži

Jiří Načeradský / Běžící muži

1967

Obraz Běžící muži je jedním z nejzásadnějších autorových děl. Rozměrné plátno z roku 1967 je unikátní ukázkou Nové figurace v Načeradského podání. Způsob malby, jakým se autor prezentoval, v mnohém připomíná tehdejší pojetí malby Gerharda Richtera. Čtveřice nahých mužů běží zleva doprava. Mají soustředěné výrazy ve tváři. Koncentrace na jedinou činnost je v úžasném souladu s nekonečným a ničím nečleněným pozadím. Také země, po které muži běží, není ničím vymezená a členěná. Čtveřice jako by byla vržena na dalekou planetu v bezčasí a nekonečnu, avšak energie a odhodlání to změnit ji žene neúnavně vpřed prostorem.

NAČERADSKÝ JIŘÍ

(1939–2014) Jiří Načeradský vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vlastimila Rady. Po studiích odjel na stipendijní pobyt do Paříže. V 70. a 80. letech nesměl být veřejně činný. Roku 1989 se stal vedoucím ateliéru monumentální malby na Akademii výtvarných umění v Praze. Působil také na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně. Roku 1991 byl jmenován profesorem. Načeradského dílo je početné. Po celou dobu své tvorby byl fascinován lidským tělem, které se stalo ústředním tématem většiny jeho děl. Na konci 60. let patřil k nejvýraznějším představitelům Nové figurace. Díla ze série Běžců dnes patří mezi vysoce ceněné ukázky toho absolutně nejlepšího z dobové tvorby. Okolo poloviny 70. let se Načeradského tvorba proměnila. Vstoupily do ní vlivy geometrie a proměny figur. Velmi často se v Načeradského díle objevují Kudlanky, které v jistých obměnách autor maloval i v dalších etapách.