„Po definitivním skončení této války, příliš ohromné, vejdou tedy s ostatními lidmi i umělci do nějakého nového světa, který ovšem nebude zralým mužem, nýbrž jen novorozenětem, pěkně se rozvalujícím na vyčištěném vzduchu.“ (S. K. Neumann, Soudobá válka a umění, 1915)

Výstava V novém světě přináší prvý souhrnný pohled na jedno z nejdůležitějších období v dějinách českého umění 20. století. Věnuje se desetiletí 1917–1927, ve kterém došlo kromě nejvýznamnější politické události v soudobých dějinách, jíž bylo založení samostatného Československa 28. října 1918, ke zlomovým událostem na výtvarné scéně. Vzniklo množství uměleckých seskupení, jako Tvrdošíjní, Devětsil, Die Pilger, Nová skupina, Koliba, Sociální skupina, vnášejících důležitý pohyb do ustrnulého stavu české výtvarné kultury, SVU Mánes a Umělecká beseda, jejichž činnost utlumila válka, přehodnotily svůj program. Podstatnou roli sehrálo nakladatelství Aventinum, jež v roce 1919 založil Otakar Štorch-Marien, jemuž se v roce 1927 podařilo v Aventinské skupině sdružit nejvýznamnější umělce prvé poloviny dvacátých let. Výstava poskytuje široký pohled na vývoj moderního a avantgardního umění v desetiletí, v němž se prudce rozvíjely všechny umělecké oblasti. V devíti částech se věnuje nejvýznamnějším umělcům své doby, kteří žili v Paříži, stejně jako pozapomenutým autorům, kteří pracovali mimo společenská centra. Zdůrazňuje rovněž podstatný podíl Ostravy na formování moderního umění, k němuž došlo v roce 1926, kdy byla otevřena samostatná galerie (Dům umění, Moravská galerie) od architektů Vladimíra Wallenfelse a Františka Fialy, náležející k jedněm z nejdokonalejších výstavních síní tehdejšího Československa, jež představuje hlavní výstavní síně Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Výstava V novém světě je závěrečným, pátým dílem cyklu, jímž se Galerie výtvarného umění v Ostravě věnovala různým úsekům a osobnostem českého moderního umění. Následuje po výstavě Sváry zření s podtitulem Fazety modernity (1890–1918), výstavě Černá slunce, nesoucí podtitul Odvrácená strana modernity (1926–1945), výstavě Božská hra, věnující se vnitřním tematickým okruhům Jana Zrzavého, a výstavě Zářící krystal, jež se zabývala Bohumilem Kubištou a českým uměním 20. století. Výstava V novém světě doplňuje chybějící článek ve výstavním sledu představujícím různé podoby českého moderního umění.  

Karel Srp

Koncepce výstavy: Karel Srp
Koordinace přípra: Jan Kudrna, Gabriela Pelikánová
Texty do výstavy: Karel Srp
Architektonické řešení: Miroslav Vavřina
Grafický design: Robert V. Novák, Zuzana Burgrová
Realizace: Tým GVUO
Redakce: Eva Hrubá, Jana Šrubařová
Překlad: Christopher Hopkinson
Propagace: Kateřina Mertha
Komentované prohlídky: Ivo Habán, Jan Kudrna, Renata Skřebská, Karel Srp
Vzdělávací programy: Marcela Pelikánová, Jana Sedláková

Poděkování patří všem zapůjčitelům, kteří se na výstavě podílejí :

Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou; Galerie hlavního města Prahy; Galerie Kodl, Praha; Galerie moderního umění v Hradci Králové; Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Galerie Středočeského kraje; Galerie umění Karlovy Vary; Galerie výtvarného umění v Chebu; Galerie Zlatá husa; Husitské muzeum v Táboře; Karlštejnská, a.s.; Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně; Miroslav Korecký, Obchod s uměním; Moravská galerie v Brně; Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou; Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových; Muzeum města Brna; Muzeum umění Olomouc; Národní galerie v Praze; Oblastní galerie v Liberci; Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě; 8smička, Humpolec; Památník národního písemnictví; R2G Art Foundation; Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích; Sbírka Roberta Runtáka; Východočeská galerie v Pardubicích; Západočeská galerie v Plzni; Židovské muzeum v Praze a soukromí sběratelé. 

U příležitosti výstavy vychází reprezentativní publikace V novém světě / Podmínky modernity 1917–1927, kterou edičně připravil Karel Srp s autorským kolektivem (Lenka Bydžovská, Dagmar Mazancová, Zuzana Novotná, Gabriela Pelikánová, Renata Skřebská a Ivo Habán). Knihu, jež na více než sedmi stech fotografiích přináší souhrnný pohled na dosud podrobněji nezmapované období českého umění 20. století, vydalo Arbor vitae ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Ostravě.