"Emila Fillu přímo nevyhledávám, přesto se mi tento obraz nesmazatelně zaryl do paměti. Paní, patrně vdova, má totiž dvojí tvář: ta mladá je oválná a hladká a nutí k pohlazení, zatímco ta současná je nepřátelsky pichlavá a akurátní. Buldoček je dokonalou manželovou reinkarnací a jeho nevrle letargický výraz mi napovídá, že ze sevření ženy se jen tak nedostane. Kam se podělo vodítko, netuším, ale žena něco kolem pasu má... Silné emoce vyvolává i barevná kombinace odstínů vajíčkové pomazánky, kterou nejím, s prasečí růžovou a hutnou, zelinkavě modrou, která mi silně připomíná emailový nátěr stěn záchodků na základní škole..." (Michal Cihlář)

Výstavy jsou kromě aktivní součásti výstavního plánu a svébytného poutače galerijní sbírky také generátorem barevnosti nové grafické tváře galerie. Na základě vybraného díla grafici vytvářejí barevnou škálu, která je v daném měsíci použita na pozadí například čtvrtletních nebo měsíčních programů. 

Kurátoři výstav, kteří se mění stejně jako zvolené dílo, jsou různorodé osobnosti z řad literátů, výtvarných umělců, divadelníků, architektů, vědců, hudebníků, restaurátorů a dalších profesí, které se primárně uměnovědou nezabývají. Jejich citlivost a invence z nich však může učinit kurátora výstavy jednoho díla. 

Tyto osobnosti se pak prostřednictvím přednášky, autorského čtení, či jiného doprovodného programu dělí o svůj pohled na umělecké dílo, které zvolily. Kurátoři nejsou ničím omezováni, mohou vybrat jakékoliv umělecké dílo, které galerie vlastní. Na výstavě se tak mohou vystřídat středověká malba s kresbou z 19. století, či současnou fotografií.

Robert V. Novák a Zuzana Burgrová