Dvacáté třetí dílo vybral designér obuvi Oldrich Voyta.

„Uličku odvahy Bedřicha Dlouhého jsem si vybral nejen skrze paletu šedi, jež spolu s rudou figurou jaksi demonstruje náladu společnosti doby (1958), byla to ale též Plzeň, ze které autor pochází, a kde jsem já sám žil po studiích na pražské konzervatoři několik let. Horizontální pojetí díla spolu s názvem jakoby vybízelo k cestě, po které se vydat, k odvaze jednotlivce, která je i nyní, v době masového rozšíření sociálních sítí a sledování trendů, velice aktuální.“

Výstavy v období, než bude postavena přístavba Domu umění s poetickým názvem Bílý stín, kterou navrhl architekt Josef Pleskot, rozšiřují povědomí o rozsáhlé sbírce GVUO, pro niž galerie v současnosti nemá výstavní prostory. Výstavní projekt navíc galerijní sbírku představuje jako živý organismus, který se neustále rozrůstá.
Výstavy jsou kromě aktivní součásti výstavního plánu a svébytného poutače galerijní sbírky také generátorem barevnosti nové grafické tváře galerie. Na základě vybraného díla grafici vytvářejí barevnou škálu, která je v daném měsíci použita na pozadí například čtvrtletních nebo měsíčních programů.
Kurátoři výstav, kteří se mění stejně jako zvolené dílo, jsou různorodé osobnosti z řad literátů, výtvarných umělců, divadelníků, architektů, vědců, hudebníků, restaurátorů a dalších profesí, které se primárně uměnovědou nezabývají. Jejich citlivost a invence z nich však může učinit kurátora výstavy jednoho díla.
Tyto osobnosti se pak prostřednictvím přednášky, autorského čtení, či jiného doprovodného programu dělí o svůj pohled na umělecké dílo, které zvolily. Kurátoři nejsou ničím omezováni, mohou vybrat jakékoliv umělecké dílo, které galerie vlastní. Na výstavě se tak mohou vystřídat středověká malba s kresbou z 19. století, či současnou fotografií.

Robert V. Novák a Zuzana Burgrová