Projekt navazuje na rozsáhlou retrospektivu díla architekta, grafika, malíře, designera a mezinárodně uznávaného scénografa Vlastislava Hofmana (1884–1964), příslušníka Skupiny výtvarných umělců a skupiny Tvrdošíjní, která se konala v Obecním domě v Praze v roce 2004. Nesla název Kubista nejtvrdošíjnější a podtrhovala jeho uměleckou a názorovou pozici v české avantgardě počátku 20. století.
Koncepce připravované výstavy tentokráte klade výběrem prací důraz na Hofmanovu mimořádnou invenci a tvůrčí odvahu, jež se prosazovaly jak v jeho architektonických vizích a soutěžních návrzích, tak v designérské, grafické a scénografické tvorbě. Obsáhne všechny výstavní prostory galerie a klade si za cíl vyzdvihnout právě tuto Hofmanovu výjimečnost. V hlavním spodním sále položí důraz na řešení hřbitova v Praze–Ďáblicích (1911-1914), na dobu překračující návrhy fasád (1914) a na návrh řešení citadely Vyšehrad (1914–15). Doplní je pronikavé designérské návrhy nábytku (1911–13), ukázky užitého umění (1910–19) a výběr grafické tvorby z let 1918–21, obohacený o dosud nezveřejněné matrice linorytů a linořezů; opomenuty nebudou ani Hofmanovy návrhy Pomníků s urnou (1913–15) a vize krematorií v Pardubicích (1919) a Písku (1920–22). Vedlejší, tzv. přednáškový sál, věnujeme Hofmanovu zbořenému krematoriu v Moravské Ostravě, realizovanému ve spolupráci s ing. Fr. Menclem v letech 1923–1925. Jde o podstatnou část výstavy. Pokusíme se připomenout tuto výjimečnou stavbu a upozornit na brutální čin, ke kterému došlo za normalizace v roce 1980. Tato skutečnost je o to tragičtější, že se jednalo o Hofmanovu jedinou, komplexně řešenou kuboexpresivní stavbu. Z tohoto důvodu zamýšlíme představit ji prostřednictvím rozměrných digitálních tisků – popřípadě i simulací – a celou kauzu aktualizovat dobovým materiálem. Na spodní sály navážou v kabinetu grafiky ukázky z cyklu F. M. Dostojevskij, vydaného v roce 1917 pražským nakladatelstvím Fr. Borového, a soubor kolorovaných linorytů Fysiognomie (1917–18). Hoření sál představí ukázky Hofmanovy malby z let 1915–34, plakáty divadelních her a výběr zásadních prací z jeho scénografické tvorby. Tu obohatí snímky a projekce z divadelních inscenací; zveřejníme též děla scénografů, kteří dokázali na Hofmanovu scénografii podnětně navázat.
K výstavě byl vydán katalog, zaměřený na nová zjištění v umělcově oborově a tematicky bohatém díle.
Mahulena Nešlehová
Hlavní kurátor: Mahulena Nešlehová
Spolukurátoři: Petr Gába, Věra Velemanová
Koncepce, výběr a uspořádání výstavy: Mahulena Nešlehová
Texty do výstavy: Mahulena Nešlehová
Architektonické řešení: Tomáš Svoboda
Grafický design: Robert V. Novák
Realizace: Tým GVUO
Propagace: Kateřina Mertha, Jana Šrubařová, Kateřina Šuláková
Vzdělávací programy: Marcela Pelikánová, Jana Sedláková
Překlad: Adrian Dean