Načítání obsahu...
Dům umění
ÚT–NE / 10–18

Soutěž o nejpůsobivější hudební skladbu / SOUTĚŽ JE UKONČENA

VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

Výherkyní soutěže v kategorii do třiceti let se stala Barbora Polyxena Nowak s čtyřminutovou klavírní skladbou. 

Vítězem soutěže v kategorii nad třicet let se stal Vít Baisa s čtyřminutovou skladbou pro varhany nazvanou Hommage à Jiří Šust.

Vítěze určila odborná porota na základě hodnocení anonymních audionahrávek ve složení – hudební teoretik, kritik a pedagog Milan Bátor, dirigent a pedagog Jan Šrubař a hudební publicistka a muzikoložka Gabriela Stašová. 

Profesionální i amatérští skladatelé soupeřili ve věkových kategoriích do třiceti let a nad třicet let. Celkem se do soutěže přihlásilo 5 hudebníků – 2 ženy a 3 muži. Přihlášené hudební skladby jsou experimentálního i klasického charakteru, kromě houslí, klavíru a varhan byly předneseny i nahrávky v elektronickém provedení. 


ZADÁNÍ SOUTĚŽE:
V době současné izolace a nemožnosti osobní interakce se GVUO rozhodla navázat kontakt po síti  a uspořádat soutěž o nejpůsobivější hudební skladbu inspirovanou výtvarným dílem.
Konkrétně se jedná o olejomalbu významného českého surrealisty Josefa Istlera s názvem Postava. Obraz pochází z roku 1945 a je součástí našich sbírek. Rádi bychom vyzvali mladé hudebníky o kreativní reakci na tento výjimečný obraz.
Pokud chceš navázat dialog a máš odvahu nechat proudit vnitřní osobitou energii, pokud se chceš nechat strhnout proudem surrealistické imaginace a volně asociovat vlastní kreativitu, jsi právě Ty vhodným kandidátem do naší soutěže! Nechceme svazovat, nechceme diktovat, ani vytvářet dojem školského mentorování volajícího po nutnosti vyplnění volného času způsobeného aktuální izolovaností. Co naopak chceme, je otevřít experimentální pole tvoření a potěšit sebe i vás společnou tvůrčí prací. Vtip je v tom, že vše proběhne ve virtuálním prostoru...
Vyhodnocení soutěže bude zveřejněno do konce června 2020 na webových a sociálních stránkách GVUO. Soutěžící budou o výsledku soutěže informováni prostřednictvím zaslaného emailu.

PODMÍNKY SOUTĚŽE:
Hudební skladba pro jakékoliv nástrojové obsazení nebo jen sólový nástroj ve formě digitální audionahrávky v rozsahu 3-5 minut. Prosím zašlete i videonahrávku vás při interpretaci skladby, kterou bychom se svolením nasdíleli na náš facebookový profil. Soutěž je určena pro věkové kategorie do 30 let a od 30 let. Nezapomeňte uvést věk, nebo kategorii, do které se hlásíte.
Termín odevzdání do 31. 5. Soutěžní příspěvky ocení odborná porota ve složení MgA. Jan Šrubař, dirigent a pedagog; Mgr. Milan Bátor PhD., hudebník, teoretik, kritik a pedagog; Mgr. Gabriela Stašová, hudební publicistka.
Vítězové z obou kategorií získají zbrusu novou exkluzivní publikaci mapující dílo české umělkyně Kateřiny Šedé a celoroční vstup do galerie na rok 2021 zdarma.
Podrobná pravidla soutěže ZDE v sekci Pravidla
Soutěž jsme zveřejnili rovněž na našich sociálních sítích. 


JOSEF ISTLER
(21. 12. 1919, Praha – 19. 6. 2000, Praha)
Malíř, autodidakt. V letech 1938–1939 se v tehdejší Jugoslávii školil i u německého malíře Waltera Höfnera. Patří mezi významné české surrealistiské umělce druhé generace. Zásadní jádro jeho tvorby lze zařadit do období od 40. do 60. let 20. století. Islter byl primárně ovlivněn tvorbou dvou našich nejvýznamnějších surrealistů, tedy Štyrského a Toyen, podstatný pro jeho tvorbu je také okruh umělců kolem Václava Zykmunda a jeho edice Ra. Istler byl členem skupiny SČUG Hollar. Od roku 1942 byl členem skupiny Ra a od roku 1945 pražského Mánesa. Působil také v mezinárodním surrealistickém uskupení COBRA (založeno 1947), v 60. letech pak ve skupině Phases. První samostatnou výstavu měl Josef Istler v Brně již v roce 1946. Istlerova tvorba byla v celém svém trvání ovlivněna imaginativností surrealismu, ale také abstrakcí kleeovského typu. V 60. letech se odklonil od Effenbergerova surrealistického okruhu a kontaktoval se s okruhem Mikuláše Medka a Vladimíra Boudníka. Toto abstraktní období lze zařadit do proudu českého informelu.

POSTAVA, 1945, olej, překližka, 89x118 cm
Vysoce stylizovaná, abstrahovaná lidská figura odráží děsivý charakter válečné doby. Tuto formu lze i v rámci surrealistické optiky vnímat jako obecnější fenomén rozkladu a nepodstatnosti tělesné materie, v níž sídlí duch. Tělo jako pomíjivá schrána, jako dočasná forma. Vnímáno prizmatem válečné doby pak vyvěrají asociace rozkladu lidskosti a humanismu. Zůstává jen vyprázdněná, válkou potrhaná a zraněná struktura. Obraz může být tedy vnímán jako obecnější existenciální znak, ale i jako dobová ikonografická glosa. Nese typické prvky surrealistického tvarosloví, neurčité snové a tiché pozadí, do něhož je zasazen nelidský, anatomicky indiferentní tvar.


© 2017 Galerie výtvarného umění v Ostravě
Designed by burgrova.tumblr.com     Developed by Ollero