fbpx
Načítání obsahu...
Dům umění
ÚT–NE 10.00–18.00

Radost

prosinec
Záštitu nad výstavou převzal první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo. Financováno z rozpočtu Ministerstva kultury ČR.

Čím může být radost? Měla by být synonymem života samého. Stává se ovšem život opravdovou radostí, nebo se utápí spíše v upachtěnosti, obavách a práci? Nemíjíme se s pravou podstatou existence? Bylo vůbec kdy lidstvo jako celek v minulosti šťastné? Neplatí v dějinách spíše pragmatická rovnice, že radost si musíme zasloužit a vybojovat? 

Dnešní svět se točí kolem výkonu a spotřeby. „Prosté“ radosti života, které by měly být jeho vše naplňující podstatou, se dostávají do zvláště schizofrenní situace. Smyslové vnímání světa, rodina, požitky, smích, sexuální touha, či jen třeba tichá chvíle samoty se na jedné straně interpretují jako přízemní a devalvující projevy bytí, jako překážky výkonu, dokonalého zdraví a exponenciálně rostoucí kariéry. Na druhou stranu se prostých projevů radosti zmocňují tržní mechanismy a vytvářejí z nich produkty konzumní spotřeby. Jakoby se vytrácel tichý střed v prožívání „obyčejných“ radostí. Zdají se být banální. 

Výstava cílí právě na prosté lidské radosti. Při přípravě se otevřelo široké pole možných podtémat. Nakonec se výběr intuitivně ustálil na erotické touze, přecházející v milenecký vztah a rodinu, jídlo, pohyb, tanec, koupání a chvíle osobního ticha. Můj kurátorský otisk radosti. 

Zajímalo mě, zdali se z těchto mikrotémat dá sestavit výstava, která bude limitovaná výběrem ze sbírky GVUO. Podotýkám, že sondáž si nekladla ambici pregnantněji a uceleněji charakterizovat „pravdivý“ obraz formálně-obsahového vývoje jednotlivých podtémat v dějinách umění, a to i vzhledem k obsazení různých médií (malba, kresba, grafika, socha). Z jednotlivých oblastí můžou pro diváka vyplynout určité charakteristiky dějinné výtvarné optiky. Vedle sebe tak můžeme zhlédnout například milenecké dvojice jako tradiční popisný znak, náladovost impresionistického rukopisu, až k  postmodernímu „úšklebu“ a nadsázce. Do projektu jsem oslovil i intermediálního umělce, malíře a performera Františka Kowolowského, který na téma výstavy autonomně reaguje. 

Výstava by měla být čtena jako odlehčená vizuální mozaika (snad) přinášející radost, která plyne nejen z obsahu jednotlivých zastoupených děl a jejich estetické hodnoty, ale také z jejich vzájemné instalační kompozice. 

Jaroslav Michna

Kurátor: Jaroslav Michna
Texty: Jaroslav Michna
Překlad: Christopher Hopkinson (EN), Agáta Glac (PL)
Grafický design: Katarína Jamrišková
Propagace:  Jana Malášek Šrubařová, Magdaléna Staňková

© 2017 Galerie výtvarného umění v Ostravě
Designed by burgrova.tumblr.com     Developed by Ollero