Nizozemské umění prožívalo v 17. století vpravdě zlatý věk. Z několika tisíc umělců činných na území historického Nizozemí v raném novověku jich lze za opravdu významné označit vysoké množství těžko srovnatelné s jinou oblastí a obdobím.  Kolekce nizozemských mistrů ve světových galeriích vysokou kvalitou umělecké tvorby a pestrostí námětů udivují dodnes.
V rámci sbírky Galerie výtvarného umění v Ostravě lze pochopitelně představit pouze malý výběr z neobyčejného bohatství holandského a flámského umění raného novověku. Nicméně některá velmi zajímavá a charakteristická plátna i grafiky dané provenience GVUO ve svých sbírkách uchovává a to nejlepší z nich prezentuje tato výstava.
Teritoriálně výstava zahrnuje díla z prostoru historického Nizozemí ještě před Nizozemskou revolucí a rozdělením země na severní a jižní část, tedy před uzavřením Utrechtské unie roku 1579 a vyhlášením tzv. Republiky spojených nizozemských provincií roku 1581, kdy sedm severních provincií oficiálně sesadilo z trůnu španělského Habsburka Filipa II. a místodržitelem zvolilo Viléma I. Oranžského. Spadá sem tedy i celá oblast Flander, která již ve století 16. prožívala všeobecný rozmach a rozkvět umění. Rozdíly v tvorbě flámských  ―  jižních a „holandských“ ― severních umělců byly patrné i ve věku následujícím.
Flámské umění se pod vlivem katolicismu více orientovalo na italské baroko s důrazem na vypjatou dramatizaci, projevujícím se nejen ve velikých formátech, ale zejména v alegoriích, které se tematicky navrací ke klasické mytologii. Naproti tomu v severních protestantských provinciích hrála církev jako zadavatel uměleckých děl pouze marginální roli a čerstvě nezávislá země hrdě rozvíjela vlastní svébytnou kulturu na základě kalvinistického pohledu na svět, což se odráželo i v umělecké sféře. Kalvinistická nauka o predestinaci (předurčení) vykládá pozemský ekonomický blahobyt jedince jako znamení jeho předurčení ke spáse a znak boží přízně. Svou prosperitu a hospodářský úspěch proto bohatí měšťané i města jako taková coby zadavatelé uměleckých zakázek hrdě stavěli na odiv. Příklon k pozemské skutečnosti, zalíbení v hmotných věcech, ale i otevřenost soukromých prostor domácností pohledům zvenčí jsou průvodními jevy „holandské“ mentality, které se promítaly do tematického zaměření uměleckých děl, mezi nimiž nalézáme mnohé žánrové výjevy, zátiší, krajiny, alegorická zobrazení masopustních maškar či civilní městské, ale i vojenské výjevy z třicetileté války. 

Jiří Jůza

Kurátoři výstavy: Jiří Jůza, Gabriela Pelikánová, Renata Skřebská
Grafická úprava: Josef Mladějovský
Realizace Jiří Jůza, Jan Kudrna, Renata Skřebská
Propagace: Kateřina Naarová, Jana Šrubařová
Vzdělávací programy: Marcela Pelikánová, Jana Sedláková