fbpx
Načítání obsahu...
Dům umění
ZAVŘENO

MILOŠ URBÁSEK

25. 6. – 23. 8. 2008

V 80. letech minulého století si Miloš Urbásek mnohokrát postěžoval, že se jeho tvorba míjí s aktuálními (soudobými) trendy. Měl  pravdu, protože zájem o geometrické tendence ve výtvarném umění zcela překryla široce rozšířená aktuální tvorba nové exprese - neoexpresionismus (Neue Wilde). Pouze  v menší míře byly konstruktivistické směry akceptovány (např. v bývalé NSR). Podobné pocity měli i někteří další autoři (např. Radek Kratina). Samozřejmě, že Urbásek byl bytostným založením „geometrista“ a prostě se míjel s módními vlivy. 

Počátky jeho tvorby byly zakotveny do začátku 60-tých let. V této době byla aktuální zejména strukturální abstrakce. Urbásek se stejně, jako jeho kolegové ze skupiny bratislavských Konfontací, strukturální abstrakci programově věnoval. Avšak od ostatních se začal brzy odlišovat. V jeho tvorbě se objevuje rytmizace monochromních ploch, geometrické i strukturální členění velkých ploch. Zde již projevuje zájem o řád a zjednodušování formy. V polovině 60-tých let vytváří koláže, ve kterých používá písmo a řadí se tak k proudu letristů. Ale to je jen další krok ke geometrické abstrakci. Písmo je víceméně přesným geometrickým tvarem a Urbásek ho již začíná používat jako autonomní výrazový prostředek. Již v roce 1965 je písmo, či jeho fragment, ústředním geometrickým prvkem obrazu. To jsem si uvědomil, když jsem při práci s Milošem montoval šablonu. Byl jsem zkritizován, že „to“ mám křivé. Ale vždyť jsem to měřil, odvětil jsem. No a já zase 25 let pracuji s pravým úhlem, odpověděl Miloš. Tak jsem měřil znovu a on měl samozřejmě pravdu. 

Miloš Urbásek byl v Bratislavě jaksi osamělý, což bylo i zčásti důvodem jeho původu. Neměl příliš mnoho přátel v okruhu výtvarníků a jeho ateliér na Baštové málokdo z nich navštěvoval. Kromě toho se v této době geometrickou tvorbou zabývalo pouze několik bratislavských umělců. Spíše měl kontakt s některými konceptualisty. Koncem 70-tých let  a hlavně v 80-tých letech se sporadicky objevovaly možnosti skupinových výstav slovenských výtvarníků v zahraničí. Miloš Urbásek však byl většinou opomíjen, nebyl osloven, pozván. Nebyl však oslovován ani z české strany, nějak se na něj zapomínalo, možná byl takto vnímán v rámci obou národů.  

V krátké době písmo abstrahoval na jednotlivé křivky, napřed výrazné fragmenty, které samotné písmo ještě popisovaly (identifikovaly), aby v zápětí již plně pracoval s pouhými křivkami a přímkami – písmo již nebylo zřetelné. Zcela již v konceptu chladné abstrakce, avšak neztrácející autorův rukopis. Byl to jeden z vrcholu Urbáskovy tvorby, trvající asi do roku 1980. Pak nastává experiment s olejovými pastely, které umožňují otevřít další významnou periodu díla. Následovala malba akrylem, další kresby olejovými pastely, ale i grafiky. Vertikálně i horizontálně členěné plochy jsou pojednávány charakteristickým šrafováním, charakteristickým rukopisem. Originalita jeho projevu v rámci geometrických tendencích je zřejmá a dosud plně nedoceněná. Pokud jsem měl možnost sledovat postupný proces tvorby při návštěvách ateliéru, mám subjektivní dojem, že barevnost těchto děl, kadence členění plochy, intenzita šrafování, volba techniky (obraz, nebo kresba), to vše odráželo Milošovy pocity, jeho nálady a momentální duševní stav. Jeho dílo bylo barometrem jeho nitra. 

V první polovině 80-tých let začal řešit problém monochromní malby se zachováním šrafování, struktur i členění díla. Napřed zkoumal možností v kresbách olejových pastelů velkých formátů (100x70 cm). Pak i v malbě akrylovými barvami. Tento projev označoval pracovně jako „absolutní malbu“. Jako staří mistři započal další experiment s barvou a světlem v obraze, při kterém vzniklo, tuším asi 10 monochromních obrazů. Plánoval přejít na větší formáty, ale projekt již nestačil dokončit.

Karel Drabina

Kurátor: Jiří Jůza              


© 2017 Galerie výtvarného umění v Ostravě
Designed by burgrova.tumblr.com     Developed by Ollero