fbpx
Načítání obsahu...
Dům umění
10.00–18.00

Archiv / STANISLAV KOLÍBAL

7. 10. – 22. 11. 2009
Výstava se uskutečňuje u příležitosti kandidatury Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015 a za finanční podpory statutárního města Ostrava a Vítkovice Holding a.s.

S historií Ostravy je spojeno několik významných osobností uměleckého světa. Jednou z nejvýznamnějších je profesor Stanislav Kolíbal. V podzimním čase představujeme část z jeho bohatého díla, a to cyklus kreseb vážících se k našemu městu (Ostrava / 1943–1949) a jeho bohatou knižní tvorbu (Kresby ke knihám). Na jaro příštího roku pak připravujeme velkou retrospektivní přehlídku díla Stanislava Kolíbala.

Jiří Jůza

První část výstavy Ostrava / 1943–1949 zahrnuje cyklus kreseb, jejichž vznik sám autor okomentoval. Díla prvních čtyř částí nebyla nikdy vystavena ani reprodukována:

1. Konec války – kresby vznikly převážně v roce 1944. Jsou provedeny tuší a perem na papírech formátu 300 x 210 mm. Vycházely z válečných zážitků a představ.
2. Z okna a okolí – i když jde vesměs o námět krajiny, nejde tu o krajinomalbu, nýbrž o zážitky v různých ročních obdobích, za různých nálad, většinou z téhož místa – totiž z okna našeho bytu.
3. Návraty – Tyto studie jsem nakreslil většinou během letních prázdnin roku 1947, a to tužkou na papíře 330 x 440 mm. Zajímala mě hlavně místa zcela opuštěná a všední, zcela nenápadná. O něco později vznikl cyklus v blízkosti Hrabůvky, tam, kde se vylévala struska. Vozil ji tam zvláštní vlak z železáren. Někdy byla vyklopena v téměř ztuhlém stavu, zachovávajíc ten zcela umělý geometrický tvar, přetrvávající i léta v náhodných sestavách. Tehdy jsem začal používat uhel, někde rozmývaný.
4. Deset leptů – Vybrané náměty jsem zpracoval technikou leptu, doplněného akvatintou. Všechny jsem provedl během podzimu 1947 v dílně Vysoké školy uměleckoprůmyslové, a to na zinkových deskách 245 x 310 mm.
5. Od reality ke geometrii – Motivy z Ostravy tvoří jen část většího cyklu, v němž jsou i motivy pražské či z Vysočiny. Všechny jsou téhož formátu 500 x 650 mm. Byly poprvé vystaveny jako celek na první samostatné výstavě v Pardubicích (21. 8. – 4. 9. 1949), a to v malém pavilonu Tyršových sadů, zásluhou Jiřího Tomana.
Sumou mých zážitků a všech let strávených v Ostravě se stal cyklus kreseb, které jsem nasbíral v roce 1947 v okolí Přívozu, Hrušova a Zárubku. Často šlo o místa zcela opuštěná, s rozpadávajícími se ploty, ničemu už nesloužícími sloupy a vyhozeným harampádím. Vyhledával jsem ještě existující dělnické kolonie, v jejichž zchátralé podobě jsem nalézal svoje zážitky z dětství. Mohlo by se zdát, že jde o nějakou blízkost k programu Skupiny 42, ale právě v porovnání s ní lze spatřit diametrální rozdíly…

Druhá část zahrnuje Kresby ke knihám.  Zajímalo mě nejen kreslení, malování, ale i modelování. Nejdůležitější však byl pro mne styk s prof. Vrlou. Jako znalec literatury a překladatel francouzské poezie měl skvělou knihovnu, z níž jsem si mohl půjčovat některé svazky, ať už to byly tisky Josefa Floriana, včetně zvláštního alba s barevnými reprodukcemi G. Rouaulta nebo Coestlerovy ilustrace k vydání Kafkovy Proměny. Nebo eseje Durychovy, Stevensonovy či Gasseta. Úryvky jsem si přepisoval do čtyř sešitů, stejně jako citace Vincence Kramáře nebo Bohumila Markalouse.
Půlstoletí, ve kterém vznikaly mé ilustrace, mělo svá různá období. Byla tam období politického uvolňování, stejně jako období omezování, vedoucího až k osobním zákazům. Neilustroval jsem tedy knihy průběžně, ale podle možností. Někdy i s dlouholetými přestávkami. Od vydání povídek Karla Čapka či novely Romaina Rollanda uplynulo k vydání Dubliňanů dvacet let. Během tohoto přerušení se odvážili někteří redaktoři zadat mi ilustrace k Pohádkám pro obě uši (1978) nebo Španělským pohádkám (1984). Avšak dlouhodobé přestávky měly i své pozitivní stránky. Získával jsem tím přirozený odstup od předchozí realizace, a tím tu vznikal volný prostor pro hledání nového, jiného, někdy zcela odlišného řešení, které si vyžadoval nový titul. Jsem totiž přesvědčen, že každý text vyžaduje od výtvarného umělce takové řešení, jež se co nejvíce přibližuje charakteru textu

Stanislav Kolíbal

Stanislav Kolíbal ilustroval např. knihy Petra Bezruče, Jiřího Ortena, Antona Pavloviče Čechova, Jaroslava Kratochvíla, Ladislava Fukse, Romaina Rollanda, Karla Čapka, Jamese Joyce, Antonína Sovy, Ivana Vyskočila, Rainera Marii Rilkeho, Maxima Gorkého, Alexandra Solženicyna a dalších.  

Koncepce výstavy: Stanislav Kolíbal

STANISLAV KOLÍBAL
Stanislav Kolíbal se narodil 11. prosince 1925 v Orlové. V letech 1945–1951 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru prof.Antonína Strnadela. Poté 3 roky navštěvoval Akademii múzických umění v Praze, obor scénografie u prof. Františka Trostra. V roce 1988–1889 získal stipendium DAAD v Západním Berlíně. O tři roky později stipendium Fondation A.Calder v Saché ve Francii. V průběhu let 1990–1993 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Socha – instalace. V roce 2005 získal státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Stanislavu Kolíbalovi bylo uspořádáno téměř 60 samostatných výstav nejen v České republice, na Slovensku, v Rakousku, Polsku, Německu, Itálii a Francii, ale také v USA.

Díla Stanislava Kolíbala můžete hledat např. ve veřejných sbírkách galerií Centre G, Pompidou, Paříž, Tate Gailery, Londýn, Albertina, Vídeň, Peter Ludwig  Museum, Budapešť, Museum Sztuki, Lodž, Kunstmuseum Winterthur, Patentamt, Mnichov, Museum of Modern Art, New York, Metropolitan Museum of Art, New York, Solomon R. Guggenheim Museum, New York, Národní galerie, Praha, Galerie hl. města, Praha,  Moravská galerie, Brno, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou, Muzeum umění, Olomouc, Západočeská galerie, Plzeň, Galerie umění, Karlovy Vary, Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice, Galerie moderního umění, Hradec Králové a v mnoha dalších.


© 2017 Galerie výtvarného umění v Ostravě
Designed by burgrova.tumblr.com     Developed by Ollero