Architektura je umění dát tvar prostoru, v němž žijí lidé. Jako taková odráží způsob chápání světa (a ukazuje možnosti, jak se k jeho pochopení stavět).
Architektura pro mě začíná pozorováním fyzického, sociálního a zejména urbánního kontextu projektu.
Pozorování probíhá stále a provází celý proces tvorby projektu jako aktivní způsob myšlení, a to především pomocí náčrtů.
Náčrty jsou v tomto procesu velmi užitečný nástroj, neboť vyřazují to, co je nepotřebné, a zdůrazňují všechno důležité. Linie nemají hloubku a obrázky nemusí být konečné.
V určitém bodě je ustanovena koncepce a rodí se myšlenka, jež uvede do pohybu proces vedoucí ke tvaru.
Do tvaru se pevně vrývají vztahy a pozorování, které se sloučily v tvůrcově mysli.
Jakmile se začne tvar poměřovat s architektonickým měřítkem, narazí na odpor. V té chvíli by měl architekt přijmout překážky a omezení, jež mu klade realita stavby, protože mu to může přinést nové podněty a pomoci lépe definovat projekt.
Když začínám s projektem, ptám se: Jak může mít místo prospěch ze stavby, která se na něm má postavit, a jak může mít stavba prospěch z místa, na němž má být postavena? Pak se zabývám programem. V průběhu doby se program stavby mění rychleji než její tvar.
Takové otázky vedou k jistému vyjednávání mezi stavbou a místem, mezi hmotou a prázdnem. Mezi prvním vyjádřením ideje a jejími dalšími iteracemi, jež se snaží vyhovět omezením daným realitou. Obě protilehlé síly přitom zůstávají dominantní, zároveň se však podporují. Je to nejpříznivější poloha, jak dospět k dobré architektuře. 

Rafi Segal

Kurátoři Rafi Segal, Jaroslav Němec, Tadeáš Goryczka

RAFI SEGAL – Architekt, vlivný urbanista a vědec Rafi Segal vystudoval architekturu na Technionu v Izraeli, kde obdržel inženýrský titul. Doktorské studium absolvoval na univerzitě v Princetonu. V letech 1992–2000 spolupracoval se Zvi Heckerem na projektu muzea historie Palmachu v Tel Avivu. Později založil vlastní kancelář, která vyhrála mezinárodní soutěž na projekt Národní knihovny Izraele v Jeruzalémě. Kancelář R. Segala v současnosti sídlí v USA a zaměřuje se na projekty a výzkum v oblasti architektury a urbánních řešení. Texty a výstavy R. Segala, mezi jinými Cities of Dispersal (Rozptýlená města, 2008), Territories: Islands, Camps and Other States of Utopia (Území: ostrovy, tábory a další utopická místa, 2003) a A Civilian Occupation (Civilní okupace, 2003), silně ovlivňují sociálněpolitické diskuze o současném urbanismu. Segal vyučoval architekturu a urbanismus na MIT, na škole pro absolventy studia designu na Harvardu, na newyorské architektonické škole Cooperovy unie a v současné době vyučuje na škole pro absolventy studia architektury, plánování a ochrany památek GSAPP na Kolumbijské univerzitě.