16–22 h
17. ročník PROTIMLUVFESTu se v Ostravě uskuteční 18.–20. října 2023
16.00 NA KŘÍDLECH AVANTGARDY / Imre Forbáth (HU)
Přednáška překladatele a tlumočníka z maďarštiny, redaktora a publicisty Róberta Svobody o díle i životě maďarského avantgardního básníka Imre Forbátha, který ve 30. a 40. letech minulého století pobýval jako lékař v Moravské Ostravě. Verše přečte herec Marek Cisovský.
IMRE FORBÁTH (*1898 – †1967)
Maďarský avantgardní básník, vlastním jménem Emmerich Fuchs, který po své účasti v maďarské komuně v Budapešti v roce 1919 emigroval do tehdejšího Československa. V Praze vystudoval medicínu a byl v kontaktu s českými avantgardními kruhy. V roce 1922 debutoval sbírkou Versek (Verše) ve Vídni, druhá sbírka Vándordal (1923) vyšla na Slovensku. O sedm let později publikoval knihu Favágók (Dřevorubci). Ve třicátých letech zakotvil jako lékař v Moravské Ostravě, byl zde take politicky činným. V roce 1939 odchází do Anglie, kde mu vychází další kniha básní nazvaná Panasz és remény (Nářek a naděje). Po návratu do Československa v roce 1945 se opět vrací do Ostravy (do r. 1949), aby po krátkém diplomatickém působení nakonec zakotvil v Teplicích jako posudkový lékař. Česky mu v roce 1964 vyšel výbor nazvaný Až němý promluví.
RÓBERT SVOBODA (*1956)
Překladatel, tlumočník, redaktor, publicista. Na Filozofické fakultě UK v Praze a na budapešťské univerzitě ELTE vystudoval obor maďarský jazyk a literatura. Po ukončení studií v roce 1980 se usadil v Maďarsku a pracoval jako novinář v psaném tisku a více než deset let v zahraničním vysílání Maďarského rozhlasu. Paralelně s tím však působil i jako překladatel a tlumočník. Od počátku devadesátých let je na volné noze. Za českou verzi románu Harmonia caelestis od Pétera Esterházyho získal v roce 2014 ocenění v soutěži Magnesia Litera a Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší literární překlad. Pro Protimluv překládá především básnické tituly, česky uvedl dílo básníků Gábora G. Gyukicse či Matyáse Sirokaiho. Bydlí v Budapešti.
MAREK CISOVSKÝ (*1972)
Je jedním z nejoslnivějších, ale i nejzkušenějších herců Komorní scény Aréna. Spolupracuje s Českou televizí Ostrava a čas od času i s Českým rozhlasem. Velmi jemně si přičichl i k filmové práci (např. s režiséry Miroslavem Krobotem, Janem Hřebejkem, Olmem Omerzu či s Ondřejem Provazníkem). Ve volných chvílích hraje na kytaru v klezmerové kapele Mamalör. V roce 2015 byl nominován v anketě portálu i-divadlo na 3. místo v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon roku 2015, v témže roce získal širší nominaci na Cenu Thálie za mužský herecký výkon, dále získal cenu „Těšínský anděl“ za nejlepší mužský herecký výkon a Cenu divadelní kritiky za nejlepší mužský herecký výkon roku 2015. Členem souboru KSA je od založení Arény v roce 1994.
17.00 JEDNOROŽCI / Barbora Hrínová (SK)
Prozaička, držitelka nejvýznamnější slovenské literární ceny Anasoft litera za rok 2021, pobeseduje s literární kritičkou Martou Součkovou o svém knižním povídkovém souboru Jednorožci, který vyšel v loňském roce v překladu do češtiny.
BARBORA HRÍNOVÁ (1984)
Prozaička a scenáristka, autorsky pracovala pro rozhlas a televizi. Vytvořila šest audio-dokumentů pro RTVS a Český rozhlas. Absolvovala výzkumné pobyty v Gruzii a v USA, v Kalifornii (jako držitelka Fulbrightova stipendia). Je trojnásobnou finalistkou literární soutěže Poviedka. Za svůj knižní debut, sbírku povídek Jednorožci (2020), získala ocenění Anasoft litera 2021 a cenu René – Anasoft litera gymnazistů. Její kniha byla dosud přeložena do češtiny, polštiny a srbštiny, připravuje se makedonský a maďarský překlad.
MARTA SOUČKOVÁ (*1963)
Vystudovala obor slovenský jazyk a literatura – anglický jazyk a literatura na FF UK v Bratislavě. Od roku 1990 vyučuje na Institutu slovakistiky a masmediálních studií Filozofické fakulty Prešovské Univerzity v Prešově, od r. 2013 je profesorkou oboru Teorie a dějiny konkrétních národních literatur. Od roku 2013 do roku 2017 působila jako lektorka slovenského jazyka a kultury na Filozofické fakultě Univerzity v Novém Sadě. Věnuje se hlavně polistopadové slovenské literatuře, literární kritice. Marta Součková je autorkou monografií Personálna téma v prozaickom texte (2001), P(r)ózy po roku 1989 (2009), P(r)ózy po roku 2000 (2021) a učebních textů Osobnosti a osobitosti slovenskej prózy 80. a začiatku 90. rokov (1993), Prozaické debuty v 80. a 90. rokoch (1994). Editorsky připravila výbory Jozef Cíger Hronský. Prózy (2008) a Milo Urban. Prózy (2013) a mnoho sborníků z mezinárodních vědeckých konferencí o slovenské literatuře po roce 1989 a po roce 2000. V r. 2015 jí vyšel výbor z jejích recenzí Do poslednej bodky.
18.00 ÚKRYTY / Michał Sobol (PL)
Autorské čtení nositele významných polských básnických ocenění, např. Ceny Gdyně, Mezinárodní ceny Z. Herberta a dalších, tvůrce řady sbírek, např. Schrony (2016) nebo Pulsary (2013). Sobolovy verše dosud nebyly do češtiny přeloženy, ale nyní jsou publikovány v překladech Michaela Alexy v revue Protimluv 3/2023. Představují autora jako „ohledávače“ určitého místa či prostoru, nejčastěji (polské) vesnice, ale také jako citlivého „glosátora“ dávných vzpomínek na dětství. Moderuje Jiří Macháček, z polštiny tlumočí Jiří Muryc. Verše v překladu do češtiny přečte herec Marek Cisovský.
MICHAL SOBOŁ (*1970)
Básník. Vystudoval církevní dějiny a filozofii na Jagellonské univerzitě v Krakově. Autor sedmi sbírek. Vítěz ceny Kazimiery Iłłakowiczówny za nejlepší básnický debut roku. Za svazek Pulsary obdržel Literární cenu města Radom, nominaci na Literární cenu Gdyně a nominaci na Cenu Wisławy Szymborské. Publikoval básně v mnoha časopisech doma i v zahraničí. Letos vydal zatím svou poslední básnickou knihu nazvanou Trasy přeletů (Trasy przelotow, 2023). Od roku 1998 žije ve vesnici Zabierzów Bocheński na okraji Niepołomického lesa. Donedávna pracoval v klášterní knihovně v Krakově. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny, španělštiny, katalánštiny, němčiny a slovinštiny.
JIŘÍ MURYC (*1979)
Polonista, překladatel a tlumočník, odborný asistent na katedře slavistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Mezi jeho odborné zájmy patří mj. jazykové kontakty, bilingvismus, srovnávací gramatika polštiny a češtiny, česko-polské kontakty na Těšínsku, výuka polštiny jako cizího jazyka, překladatelství. Je autorem/editorem několika publikací a odborných článků a řešitelem několika mezinárodních projektů.
JIŘÍ MACHÁČEK (*1970)
Nakladatel, hudebník, básník i publicista. Po studiích na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy působil jako novinář, v roce 2001-2002 byl redaktor volné rozhlasové tvorby Českeho rozhlasu Ostrava. Od roku 2002 až dosud je šéfredaktor revue Protimluv, jako nakladatel připravil k vydání víc než 100 knižních titulů stejnojmenného vydavatelství; od počátku je rovněž dramaturg festivalu ProtimluvFest a řady dalších literárních večerů nejen v Ostravě, ale i v Praze, Olomouci nebo Brně. Texty publikoval v Protimluvu, Souvislostech, Textech a Tvaru.
vstup volný
Foto: Marta Součková, Barbora Hrínová, Róbert Svoboda, Marek Cisovský, Michal Sobol