fbpx
Načítání obsahu...
Dům umění
10.00–18.00

Aaltova příroda / ALVAR AALTO

12. 4. – 4. 6. 2017
Výstavu pořádá GVUO a Kabinet architektury v rámci festivalu ARCHIKULTURA 2017.

Myšlenky tradiční japonské architektury a finského lidového stavebnictví hrály v rané životní dráze finského architekta Alvara Aalta (1898-1976) důležitou roli. Už záhy odmítal historizující a funkcionalistické přístupy k designu a zasazoval se o humánnější architektonickou syntézu. Aaltova díla tohoto období jasně dokládají jeho schopnost vyslovovat se metaforicky k přírodě a vnímat požadavky lidských smyslů při interpretaci vytříbeného estetismu japonské architektury a forem finských lidových staveb. Tato výstava, první svého druhu, detailně zkoumá roli japonské a finské lidové tradice stavitelství ve vyzrálém architektonickém díle Alvara Aalta a odhaluje příčiny jeho úspěchu

Výstava představuje nejen Aaltovy hlavní projekty z 30. let, ale i jeho důležitá díla z 20. let. Jejím cílem je podtrhnout významné změny a vývoj Aaltovy filozofie v přístupu k architektuře a designu. Předvádí rovněž vybrané obrázky z Aaltových studií japonské architektury a klíčové dokumenty dokládající jeho vnímání finské lidové architektury s poukazem na analogii mezi Aaltovým pohledem a jeho prezentací lidové stavitelské tradice v Japonsku a Finsku. Dvě nejvýznamnější ukázky syntézy přejatých myšlenek a vzorů představuje Aaltův návrh vlastního domu a studia Munkkiniemi (1936) a vila Mairea (1939).

Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec


V naší epoše, kdy výrobě vládne standardizace, je třeba připustit, že formalismus je vysoce nehumánní záležitost. Standardizovaný projekt by neměl být konečným produktem; naopak, měl by být vytvořen tak, aby jeho tvar mohla dokončit a zdokonalit lidská ruka, a to za využití všech individuálních zákonů, jež ji vedou […]. Existuje civilizace, která v řemeslné fázi vývoje prokázala v tomto ohledu vysoký cit a porozumění pro práci individua. Mám na mysli jisté aspekty japonské kultury, která přes své omezené prvotní materiály a formy umožnila člověku bez ustání mistrně variovat a každodenně vytvářet nové kombinace. 

Myšlenky a ideály tradiční japonské architektury a finského lidového stavebnictví hrály v rané životní dráze mistrného finského architekta Alvara Aalta (1898-1976) důležitou roli. Už záhy odmítal historizující a funkcionalistické přístupy k designu a zasazoval se o humánnější architektonickou syntézu odpovídající fyzickým a psychologickým potřebám lidí ve třicátých letech. Aaltova syntetická a vyzrálá díla tohoto období jasně dokládají jeho schopnost vyslovovat se metaforicky k přírodě a vnímat požadavky lidských smyslů při interpretaci vytříbeného estetismu japonské architektury a forem finských lidových staveb. Tato výstava, první svého druhu, detailně zkoumá roli japonské a finské lidové tradice stavitelství ve vyzrálém architektonickém díle Alvara Aalta a odhaluje příčiny jeho úspěchu, jak se z Aalta stal Aalto – velký mistr a architekt, jenž dokázal přijetím inspirující estetiky cizí i domorodé tradice zlidštit moderní architekturu.

Ve 30. letech se u Aalta projevil velký zájem o tradiční japonskou architekturu. Měl k tomu dva zásadní důvody: prvním bylo poválečné šíření japonské kultury po celém světě, druhým pak přátelství Aaltovy rodiny s japonským velvyslancem Hakotaro Ičikavou a jeho ženou Kajoko. Ačkoli Aalto Japonsko nikdy nenavštívil, nadace Alvara Aalta dodnes uchovává jeho sbírku knih o japonském umění a architektuře, jež poskytuje jasné svědectví o Aaltově pohledu na Japonsko. Je mezi nimi původní dílo 華道三十六家選 (Třicet šest prací o japonské květinové úpravě) z roku 1934, jež Aaltovi obdrželi přímo od rodiny velvyslance, a svazek The Japanese House and Garden (Japonský obytný dům a zahrada) od Tecuro Jošidy z roku 1935, které Aaltovi bezpochyby poskytly nanejvýš kultivovaný úvod do japonské architektury domů a zahrad.

Aalto, inspirován moderními interpretacemi a propagací japonské stavební tradice, zcela propadl finským lidovým stavbám ze sklonku 30. let. Přestože nebylo snadné objasnit, jak Aalto pohlížel na finské tradiční lidové stavebnictví, starší studie uváděly, že úrodnou půdou pro Aaltovo porozumění domácí tradici mohly být stavební formy a prostory karelských vesnic a přírodního muzea Seurasaari. Dnes se však na základě určitých podobností v lidové stavební tradici Japonska a Finska ukazuje, že Aaltovu interpretaci vlastní domácí stavební kultury ovlivnily především přejatá japonská ideologie a esteticismus. Vyzrálé Aaltovo dílo 30. let je proto smíšenou interpretací japonské a finské stavitelské kultury.

Výstava představuje nejen Aaltovy hlavní projekty z 30. let, ale i jeho důležitá díla z 20. let. Jejím cílem je podtrhnout významné změny a vývoj Aaltovy filozofie v přístupu k architektuře a designu. Předvádí rovněž vybrané obrázky z Aaltových studií japonské architektury a klíčové dokumenty dokládající jeho vnímání finské lidové architektury s poukazem na analogii mezi Aaltovým pohledem a jeho prezentací lidové stavitelské tradice v Japonsku a Finsku. Dvě nejvýznamnější ukázky syntézy přejatých myšlenek a vzorů představuje Aaltův návrh vlastního domu a studia Munkkiniemi (1936) a vila Mairea (1939). 

Významné posuny v pojetí Aaltových děl v rozmezí 20. a 30. let opět potvrzují, že Aalto do značné míry přebíral podněty z japonského a finského tradičního lidového stavitelství. Dokládají změny v Aaltově přístupu k designu a vývoj jeho filozofie: Aalto začal nově pohlížet na moderní architektonický design a přebíral a podřídil se tradici a přírodnímu prostředí. Inspirující tradice a metafora přírody, jež Aalto nacházel v japonské architektuře a finském lidovém stavitelství, by mohly být potvrzením jeho rozšířených koncepcí racionalismu a funkcionalismu: Aaltovi šlo o humanizaci moderní architektury s přihlédnutím k fyzickým i psychologickým potřebám lidských bytostí. Přijatým japonským esteticismem a náklonnosti k primitivní domorodé kultuře nenapodoboval jen převzaté stavební formy, ale usiloval i o vytvoření vlastní finské tradice v souladu s přírodou.

 […] Mezi námi, moderními architekty, a vyváženou architekturou naší země existuje velmi zvláštní, blízký vztah. Podle mého názoru nás spojuje především hlubší porozumění jazyku materiálů […] Alvar Aalto

Výstava se koná v rámci festivalu Archikultura 2017 ve spolupráci s Kabinetem architektury.

© 2017 Galerie výtvarného umění v Ostravě
Designed by burgrova.tumblr.com     Developed by Ollero