(1887–1968) Francouzský umělec a teoretik, který zásadně proměnil podobu moderního umění, respektive akceleroval jeho konceptuální linii. Po studiích v Paříži, kde tvořil pod vlivem fauvismu a kubismu, zaměřil brzy pozornost na samotné principy tvorby a význam uměleckého díla. Mezinárodní pozornost získal obrazem Akt sestupující ze schodů č. 2 (1912), jenž spojoval kubistické formy s futuristickým pojetím pohybu. Od roku 1913 začal vytvářet readymades – běžné předměty dekontextualizované jejich přenosem z přirozeného prostředí do prostor galerie. Mezi nejznámější patří Fontána (1917), tedy pisoár vystavený v galerii. Dílo zpochybnilo tradiční estetiku i roli umělecké instituce. V letech 1915–1918 působil v New Yorku, kde zprostředkoval vlivy dadaismu. Paralelně pracoval na rozsáhlém díle Velké sklo, dokončeném roku 1923, jež spojuje technické schéma s poetickou metaforou a patří k zásadním dílům moderny. Po roce 1923 se stáhl z veřejného uměleckého života a věnoval se profesionálnímu hraní šachu. V utajení však připravoval svou poslední instalaci Étant donnés (1946–1966), odhalenou až po jeho smrti. Duchampův odkaz spočívá v konceptualizaci uměleckého záměru, který může být důležitější než samotná materiální, respektive řemeslná stránka. Je považován za jednoho z nejvlivnějších umělců 20. století.