Načítání obsahu...
Dům umění
ÚT–NE / 10–18

Mančuška, Ján / A Middle - Aged Woman

2009

video, 11:27 minut

zakoupeno 2018 za přispění Ministerstva kultury ČR

Žena středního věku nemá fyzickou podobu zavěšeného textu, visí pouze virtuálně a je prezentována formou videoprojekce. Mančuška zde pracuje se strukturální posloupností. Text je mozaikovitě rozkrýván a postupně se staví jeho obsah. Princip doplňování slov do textového pole nejen že posouvá a v důsledku proměňuje samotný příběh, ale především vytváří napětí vyvěrající z nejasnosti a nepřítomnosti celistvého sdělení. Naše mysl má v průběhu videa tendenci příběh permanentně a zbrkle domýšlet v touze pochopit celek. Mančuška nám ale dává pouze tolik času, aby nás udržoval v interpretační nejistotě, kterou vzápětí nahrazuje dalším konkrétním fragmentem textu. 

MANČUŠKA JÁN

(1972, Bratislava – 2011, Praha) Český konceptuální umělec narozený na Slovensku. V letech 1991–1998 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech kresby (Jitka Svobodová), malby (Vladimír Skrepl) a grafiky (Vladimír Kokolia). Na kolektivních výstavách se objevuje už jako student na počátku devadesátých let a od nultých let se pak začíná prosazovat i v zahraničí. Byl členem dnes již neexistující skupiny Bezhlavý jezdec (spolu s T. Vaněk, J. Bolf, J. Šerých). V roce 2004 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. V roce 2005 participoval na výstavní dramaturgii českého pavilonu Benátského bienále. Ján Mančuška byl bezesporu jedním z nejzásadnějších českých vizuálních umělců na přelomu století a ovlivnil celou řadu mladších, dnes již etablovaných umělců (Z. Baladrán, T. Svoboda, E. Koťátková, D. Lang). Jeho tvorba vědomě navazuje na konceptuální umění 60. let 20. století, zejména na Josepha Kosutha, Josepha Beyuse nebo Jiřího Kovandu. I když lze charakterizovat autora jako intermediálního umělce, jeho uměleckou kariéru můžeme časově rozlišit do určitých období. Na počátku jeho uměleckého uvažování byla reflexe každodennosti transponovaná do všednodenní materiality, například užití nití, mýdla, dřeva, apod. V následujícím období pracoval s texty a textovými instalacemi a v závěru své předčasně ukončené kariéry nasměřoval svou pozornost k médiím filmu a divadla. Jeho strategické postupy komentují, nebo přímo nabourávají zavedená psychologická schémata a otevírají nové pluralitní přístupy ke „čtení reality“. Jeho díla jsou zastoupena jak v soukromých, tak institucionálních sbírkách, například Galerie hlavního města Prahy, Moravské galerie v Brně, nyní i Galerie výtvarného umění v Ostravě. V zahraničí je to potom francouzské Centre de Georges Pompidou, německá Meyer Riegger Gallery, či americká Andrew Kreps Gallery.
laserem řezaná hliníková písmena, ocelové lanko, 185 × 500 × 300 cm; zakoupeno 2018 za přispění Ministerstva kultury ČR
2007

Mančuška, Ján / I Turn Towards the Corner Guided by the Walls / Veden zdmi, otočil jsem se do rohu

Bartoš, Břetislav / Valašská Madona

Bartoš, Břetislav / Valašská Madona

1921
Baruch, Josef / Vzpomínka na Vánoce

Baruch, Josef / Vzpomínka na Vánoce

1914
Bolf, Josef / V noci

Bolf, Josef / V noci

2014
Bolf, Josef /  Z lesa

Bolf, Josef / Z lesa

2005
© 2017 Galerie výtvarného umění v Ostravě
Designed by burgrova.tumblr.com     Developed by Ollero