Meditace

František Kupka / Meditace

1899

Kresba s názvem Meditace spadá ještě do raného symbolistního období Kupkovy tvorby. Veškerá pozornost je v ní kladena na klečící mužský akt zpodobený zezadu, který je zakomponovaný do snové krajiny. Kontemplativnost výjevu je umocněna horským masivem, který se zrcadlí ve vodní hladině. Hlavní myšlenkou může být sepětí lidské existence s přírodou a uvědomění si pomíjivosti člověka v kontextu nekonečné přírody, nebo otázka vztahu mikrokosmu a makrokosmu. Jistá autorova inspirace se může projevovat i v souvislosti s filozofickým textem Friedricha Nietzscheho Tak pravil Zarathustra, který Kupka poznal již během svého studentského pobytu ve Vídni. V něm se uplatňuje myšlenka, že tělo a duch koexistují v jednotě, tedy tvrzení, které je u Kupkovy kresby očividné.

KUPKA FRANTIŠEK

(1871–1957) Významný malíř, který je považován za zakladatele abstraktního umění až do svých jednačtyřiceti let vystavoval obrazy tvořené v realistickém duchu s příměsí symbolismu, secese a částečně i fauvismu. V letech 1888−1892 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Františka Sequense, následně ve studiích pokračoval ve Vídni. Stěžejní se pro něj stal rok 1895, kdy odjel do Paříže, kde začal být považován za jednoho z největších tvůrců moderní ilustrace a satirické kresby. Své cykly s názvem Peníze, Náboženství nebo Mír publikoval v prestižních periodikách, jako byly Cocorico a La Plume. Tato poloha byla pouze dočasná. Postupem let se oprostil od realismu a plnou měrou vplul do abstrakce, v níž dosáhl absolutního mistrovství. Vystavení prvních abstraktních obrazů Dvojbarevné fugy a Teplé chromatiky v roce 1912 na pařížském Podzimním salonu se stalo revoluční událostí.