(1938) Malíř a grafik Zbyšek Sion studoval na Škole uměleckých řemesel v Brně, na výtvarné škole Josefa Vodrážky v letech 1957–1958 a následně v ateliéru Jiřího Horníka a Karla Součka na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1958–1964. Zde se seznámil se silnou generací umělců, jako byli Karel Nepraš, Bedřich Dlouhý a Jan Koblasa. Synonymem Sionovy tvorby se z velké části stala jakási forma groteskního sarkasmu, která prochází celým jeho dílem. Zprvu se jeho tvorba vydala na cestu abstrakce, balancovala na pomezí gestické malby. Pro Siona byla typická díla, která nesou morální podobenství, značnou měrou se u něj objevovala i plátna evokující katastrofické vize. Tento autor je považován za jednoho z prvních informálních umělců české výtvarné scény, společně s dalšími, jako byli Aleš Veselý, Antonín Tomalík nebo Vladimír Boudník, brojil proti ustáleným malířským konvencím a opouštěl tradiční vyjadřovací prostředky v umění. Jejich práce byly prezentovány na takzvaných Konfrontacích, pololegálních výstavách, jež se uskutečňovaly v ateliérech Jiřího Valenty a Aleše Veselého v roce 1960.