(1896–1961) Malíř a grafik v období 1917–1923 studoval Akademii výtvarných umění v Praze u Karla Krattnera, studia nedokončil. V letech 1929–1935 pobýval ve Francii, kde mimo jiné pracoval v továrnách na látky, jako kreslič porcelánu a v cirkuse. Cirkusové prostředí, život artistů, jejich balancování na laně mezi životem a smrtí ho zaujalo i v rovině metafory lidského života a stalo se součástí jeho tvorby. Byl členem Devětsilu, Umělecké besedy a Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1945–1951 byl profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Pro jeho tvorbu je příznačná tematika města s jeho kavárnami a rušnými ulicemi, ale také smutkem periferií. Značnou část děl představují zátiší. Jeho tvorba je individuální a mimo oficiální umělecké proudy. Dominantním prvkem bylo pod vlivem Georgese Seurata používání pointilismu ve vlastním lyrickém pojetí a světlo jako výrazový prostředek, který byl téměř ozvukem benátské malby a Tintorettova kouzlení.