fbpx
Načítání obsahu...
Dům umění
ÚT–NE 10.00–18.00

GVUO vystavuje post-konceptuální fotografie z vlastní sbírky

29. 9. 2022

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, otevírá výstavu post-konceptuálních fotografií třinácti českých fotografů a multimediálních umělců, kterou připravil kurátor Jaroslav Michna. Vernisáž se uskuteční v úterý 4. října v 17 hodin. V ostravském Domě umění budou fotografie k vidění až do 31. prosince. 

"Fotografie jsou v GVUO nejméně zastoupeným uměleckým médiem, rozšiřování této oblasti sbírek proto považuji za logické a s ohledem na rostoucí oblibu umělecké fotografie i žádoucí. Moravskoslezský kraj proto jako zřizovatel galerie na nákupy fotografií přispívá stejně jako Ministerstvo kultury. Návštěvníci výstavy se tak budou moci seznámit se snímky pořízenými v průběhu posledních šestnácti let", uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo, který nad výstavou převzal záštitu.

O VÝSTAVĚ
Výstava Post-objektiv prezentuje post-konceptuální fotografie, jejichž autory jsou čeští fotografové a intermediální umělci. Vystavované snímky z let 1998 až 2020 pocházejí z fotografické sbírky GVUO, která byla založena teprve vloni. Cílem výstavy je odhalit všechny roviny, jež se v nedávné době ve fotografii objevily a v současném umění ji posunuly mezi často užívané médium. "Fotografie prošla v posledních třiceti letech razantním vývojem. Odpoutala se od pojmu umělecká a stala se spíše demonstrací myšlenky a záměru, který není založen jen na zachycení krásy, jak jsme to znali z dřívější praxe," vysvětlil Jaroslav Michna, kurátor výstavy.

MANIPULACE, BANALITA, PRŮNIKY I EXPERIMENT
Autoři vystavených snímků se ve svém přístupu inspirovali konceptuálními fotografiemi Jana Wojnara, Hugo Demartiniho nebo Jiřího Kovandy z 60. a 70. let 20. století. Současní umělci od nich převzali především svobodu, například v zachycení procesuality, digitální manipulaci a v intermediálním průniku. Post-konceptuální přístup k fotografii proto může mít různé podoby. Fotografie může sloužit k demonstraci myšlenky nebo aktu mimo objektiv, spadají sem například snímky Mileny Dopitové. Jiným příkladem je softwarová manipulace digitální fotografie. Zástupci tohoto přístupu jsou Jiří David a Adéla Matasová. 

"Fotografie Jiřího Davida z cyklu Bez soucitu z let 2001–2002 dnes mohou působit jako anachronismus. Nacházíme se ve fázi, kdy úpravu vyfotografovaných obličejů provádějí aplikace v mobilních telefonech. Digitální manipulace fotografie je dnes běžně užívaným nástrojem, například i politické propagandy Donalda Trumpa nebo Kim Čong-una," vysvětlil Michna.

Proti manipulaci pak stojí banalita, kterou ve svých snímcích tematizují Markéta Othová, Michal Kalhous či umělecká dvojice Jasanský – Polák. Ve vystavené sérii Návrat z roku 2000 zaznamenala Markéta Othová pohyb ženy venčící psa na dvanácti fotografiích. Nejzásadnějšími příklady jsou v této oblasti fotografie Lukáše Jasanského a Martina Poláka, kteří jako umělecká dvojice vystupují od roku 1986. V sérii Jan Merta (čítající 142 fotografií, z nichž vystaveno je 66) zmapovali místa spjatá s malířem Janem Mertou. Jeho život je zobrazen skrze místa a objekty, v nichž se odehrával. "Záznamy vykazují zcela jednoduchou formu focení, která je sice technicky dokonalá, ovšem ve výrazu dokumentárně věcná a kompozičně fádní, přesto ze série dýchá silná energie, lidskost a opravdovost," pokračoval Michna. 

Dalšími přístupy jsou intermediální pronikání a experimentování s fotografií, s čímž ve své tvorbě pracuje například Jiří Šigut. "Přírodu nechává působit na povrch fotosenzitivního papíru. Na něm se zaznamenávají různé jevy – dopadající listí, pohyb trávy, přeliv vody a podobně. Alena Kotzmannová pak experimentuje s materiálními přesahy. Už na konci 90. let fotografie tiskla na velkoformátová plátna a následně je adjustovala do průhledných plastových obalů. Přesun od fotografie k instalaci pak můžeme na výstavě spatřit také u Jiřího Thýna," uzavřel Michna.

PRAKTICKÉ INFORMACE
Výstavu doprovázejí komentované prohlídky s kurátorem 1. a 29. listopadu v 17 hodin. Nutná je rezervace předem na www.gvuo.cz. V Domě umění, GVUO jsou nyní k vidění také výstavy HIDDEN / Zvířata v antropocénu, Přirození (1989–1992) / Ostravští divocí, komorní Svět abnormalit Karla Pauzera a výstava jednoho díla ze sbírky GVUO. Malbu Emila Filly s názvem Žena se psem vybral výtvarník Michal Cihlář.
Dům umění, GVUO je otevřen úterý až neděle 10 až 18 hodin. Vstupné na všechny výstavy činí 100 korun plné a 50 korun zlevněné. V neděli a pro seniory je vstup volný.  

Post-objektiv
5. 10. – 31. 12. 2022 (vernisáž 4. 10. v 17 hodin)
Kurátor: Jaroslav Michna
Grafický design: Robert V. Novák, Karolína Matušková

VYSTAVUJÍCÍ:
Jiří David, Milena Dopitová, Lukáš Jasanský a Martin Polák, Michal Kalhous, Kamera skura (Martin Červenák, Jiří Maška, René Rohan), Alena Kotzmannová, Adéla Matasová, Markéta Othová, Jiří Šigut, Jiří Thýn 

Záštitu nad výstavou v GVUO převzal náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo. Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury. 

PARTNEŘI: Moravskoslezský kraj; Ministerstvo kultury; Rada galerií České republiky; NEWTON media, a.s.; RENGL, s.r.o.; EPONA; Tiskárna Helbich, a.s.

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: ART ANTIQUES; Artalk; Artikl; A2; A2larm; Český rozhlas Ostrava; deník; FlashArt; ostravan.cz; Patriot magazín; polar; program; Radiohouse

GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V OSTRAVĚ  je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje a pečuje o 23 tisíc uměleckých předmětů. GVUO spravuje Dům umění, kde pořádá výstavy staršího i současného umění, designu a architektury, včetně edukačních a doprovodných programů, a administrativní budovu na Poděbradově ulici 12, kde se nachází veřejná knihovna s badatelnou zaměřená na výtvarné umění a dokumentaci výstav GVUO. Více informací na www.gvuo.cz


© 2017 Galerie výtvarného umění v Ostravě
Designed by burgrova.tumblr.com     Developed by Ollero