Výstava vznikla v roce 2015 z iniciativy Institutu pro turistiku (Institut za turizam) v Záhřebu, Státního archívu (DARI) v Rijece a Velvyslanectví České republiky v Záhřebu. Autorkami výstavy jsou Jasenka Kranjčević (Institutu pro turistiku v Záhřebu) a Mirjana Kos (Chorvatské muzeum turistiky v Opatiji). Představení tématu české veřejnosti inicioval Kabinet architektury v Ostravě, spolupořadatel výstavy v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Kurátory výstavy jsou Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec. Výstavní činnost Kabinetu architektury v roce 2018 finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky a Statutární město Ostrava, Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz.

Výstava více než dvaceti koláží z projektů, skic a fotografií přibližuje architektonické objekty sloužící na počátcích turistickému ruchu na chorvatském pobřeží. Jedná se o hotely, vily, úpravy nábřeží, či pláží, které navrhli čeští, anebo s českými zeměmi úzce spjati architekti pro oblast chorvatského Jadranu.

Návštěvník výstavy se tak seznámí s díly autorů, mezi nimiž jistě zaujmou taková jména jako Jan Kotěra, Carl Seidl, Emil Králíček, Josef Schulz, Adolf Loos, Josef Hoffmann a další, jež mnoho z nich bylo známo z úspěšného působení ve funkcí profesorů na významných školách v Praze a Vídní.

Kvalita vystavovaných projektů reprezentuje velmi vysokou úroveň a například projekt pro hotel v Opatiji z roku 1909 od architekta Jana Kotěry (později přestavěn) je pozoruhodný tím, že vytyčuje nové trendy, které se budou objevovat v navrhování architektury pro cestovní ruch posléze i v dalších projektech té doby. Expozice je zajímavá tím, že jsou zde poprvé takto souhrně a společně vystaveny projekty, jež pro chorvatskou pobřežní oblast navrhli architekti z českých zemí a výstava tak přinejmenším dokládá nemalý význam a přínos českých architektů pro rozvoj cestovního ruchu na Jadranu.

Počátky většího zájmu o Chorvatsko ze strany české veřejnosti lze pozorovat už během 19. století, ale skutečný zájem a rozmach nastává počátkem 20. století, kdy oblast cestovního ruchu je významně a pozitivně ovlivňována kontakty politickými, ekonomickými, taktéž z oblasti zdravotnictví, umění, sportu, etnologie a dalšími.

Vysvětlení zájmu českých turistů o Jadran má celou řadu důvodů a nelze je pouze vázat na touhu po pobytu v krásné přírodě a na úchvatném pobřeží. Nemalý význam zde hrály politické okolnosti jak i skutečnost, že v Praze roku 1888 byl založen Klub českých turistů, jehož členové s chutí organizovali výlety do různých částí Chorvatska.

Podrobnosti a dojmy z těchto cest jsou často popisovány v českých časopisech té doby. K výměně a spolupráci mimo jiné přispěl založený v Praze roku 1923 Balneologický výbor Jaderské stráže, který dohlížel na kvalitu tamních turistických míst, a také skutečnost, že v roce 1930 bylo uvedeno do provozu první letecké spojení jaderského pobřeží se zahraničím na lince Praha-Záhřeb-Susak, s využitím letiště v Grobniku. Byla tak umožněna rychlá a pohodlná přeprava zájemců z Československé republiky na Opatijskou riviéru, do oblasti Crikvenice a na Istrijský poloostrov.

Výstava Čeští architekti a počátky cestovního ruchu na chorvatském Jadranu dokládá přínos a podíl tehdejší české společnosti na rozvoji cestovního ruchu na pobřeží Jaderského moře, a to nejen investorů, projektantů, stavitelů ale v neposlední řadě taky našich turistů – a z pohledu chorvatské strany, přínosu a vkladu jejích hostů.

Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec

Kurátoři: Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec

Seznam jmen architektů, jejichž díla bude možné shlédnout na výstavě:
Belohlavek August Johan / Blecha Matěj / Dryák Josip (Josef) / Harrach Johann Nepomuk von / Hoffmann Josef / Holey Karl / Janeček Gustav / Jelinek Vilhelm / Kalda Leo / Kotěra Jan / Keller Fritz / Králiček Emil / Kraus Rudolf / Kupelwieser Paul / Lehrmann Karl / Loos Adolf / Pařík Karel (Paržik Karlo) / Prokop August / Prokop Josef / Schulz Josef / Seidl Karl / Stibral Jiří / Tichý Adolf / Zima Alois

K výstavě vyšla doprovodná publikace.