18 h

Zveme na Literární čtvrtek v Domě umění v Ostravě 16. dubna 2026 spojený tentokrát s uvedením nového čísla revue Protimluv 1/2026 a sbírky Noční údy lamp Jana Sojky.
Hosty večera budou básníci Vít Janota z Prahy, Jan Sojka z Plzně společně s ostravskými literáty Markem Piętoněm a Jiřím Neduhou. Akce spojená s výstavou obrazu ostravské malířky Marty Kolářové, jehož reprodukce zdobí titulku knihy Jana Sojky Noční údy lamp, začne v 18 hodin. Hudební vstupy zajistí kapela Čajové lístky. Večerem provází šéfredaktor Jiří Macháček.

VÍT JANOTA /*1970/
Básník, chodec po periferiích reality, letec pod radarem, příležitostný hudebník. Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Vydal básnické sbírky K ránu proti nebi (Dauphin, 2002), Fasování košťat (Dauphin, 2004), Praha zničená deštěm (Dauphin, 2006), Miniová pole (Dauphin, 2008), Jen třídit odpad nestačí (Dauphin, 2011), Noc a déšť (Dauphin, 2013), Víkend v jakémsi Švýcarsku (Dauphin, 2016), Uličnice (Dauphin, 2016) , Poslední zpráva z obleženého města (Dauphin, 2021), Vzestup a pád říše stínu (Dauphin. 2022) a sbírku dětské poezie Kdyby houby měly klouby (Dauphin, 2023). Je též zastoupen v rozličných almanaších, sbornících a antologiích. Podílel se na českých překladech vybraných básní Tomase Tranströmera (spolu s Milanem Richterem, Přijde smrt a vezme ti míry, Dauphin, 2015), do češtiny přeložil sebrané básně Alfreda Brendela (2x2=13, Volovox Globator, 2018). Za knihu Víkend v jakémsi Švýcarsku byl nominován na cenu Magnesia Litera 2017 v kategorii poezie. Sólově nebo v příležitostných sdruženích vystupuje jako hráč na saxofony a klarinet. Žije v Praze. V Protimluvu 4/2025 publikoval cestopisné básně.

MAREK PIĘTOŇ /*1968/
Prozaik, rodák ze Slezské Ostravy-Muglinova. Mezi jeho záliby patří objevování starých důlních děl, historie krajiny a focení ptáků. Napsal prozaickou knihu Povodeň: 96 hodin předtím (2001, spolu s Arthurem Ladslym), je také zastoupen v antologii Vždycky to někdo, bohužel, odsere (2003), kterou vydalo sdružení Slezští bardi. V nakladatelství Protimluv vydal Knihu Ester (2016), na niž navázal povídkovým souborem Hledání Ester (2017). Jako přílohu revue vydal rozsáhlejší povídku Skici z focení jeřábů popelavých. V roce 2023 na sebe upozornil povídkovým textem o osudech slezskoostravské jasnovidky Anky Lipky, o rok později pak povídkou Jak jsem potkal Cieszlawa Niemena. V revue Protimluv publikoval rovněž články o urbexu na Ostravsku. Pracuje ve Slezském zemském muzeu a pravidelně se účastní mezinárodních archeologických expedicí v Rumunsku. V současné době žije v Bohumíně. V Protimluvu 1/2026 publikuje ukázku z připravované knihy Zpěv Kikimory.

JIŘÍ NEDUHA /*1949/
Písničkář a autor povídkových knih. V 80. letech emigroval, podstatná část jeho života je spjata s Kanadou. K hudbě jej přivedl jeho bratr, Jaroslav Jeroným Neduha. Pod jeho vlivem začal postupně zhudebňovat své vlastní texty. V zahraničí založil kapelu G-spot, po návratu do vlasti kapelu Zpocený voko. V roce 2014 vydal svou první sbírku povídek s názvem Záloha na slávu, o dva roky později sbírku Věčný trosečník a prozatím poslední povídková kniha vyšla v roce 2021 pod názvem Pan Olympan. Kromě povídek napsal také román Portrét Rudy Talbota (2017). Působí v Ostravě a je stále aktivní v hudbě i psaní. Kromě rozhovoru s autorem je v novém čísle 1/2026 publikována povídka Psí život.

JAN SOJKA (1973) je autorem pěti básnických knih, mezi které patří např. sbírky Směr spánku (2006), Krypty (2013), Sesuv noci (2019) nebo skladba Přemalovat pot (2023), v níž se autor vyrovnává s úmrtím otce. Rovněž je zastoupen ve sborníku věnovaném Ludvíku Kunderovi Bezpodmínečné horizonty (2010) či v antologii Krátká báseň (2020). Ve spolupráci s Radkem Fridrichem vznikla opět v překladu do francouzštiny kniha poezie doplněná ilustracemi Romana Kameše – Perte de sens (2023), česky Ztráta smyslu (2025). Autor se věnuje i próze, vydal např. novelu Rok bez února (2007) či povídkový soubor Rodina a jiné regály (2020). Jan Sojka bydlí v Plzni. Vystoupí při příležitosti uvedení své nové knihy Noční údy lamp, již doprovodila reprodukcemi částí obrazu Špatná zpráva ostravská malířka Marta Kolářová.

vstup volný