Nedávno uplynulých 125 let od narození „papeže moderní architektury“ se stalo impulsem  připojení se k aktivitám konaným po celém světě, jež mají za cíl připomenout osobnost geniálního architekta a přiblížit jeho pozoruhodnou a unikátní tvorbu.  Je málo tvůrců, kteří v některém uměleckém oboru ovlivnili svou epochu tak výrazně, jak to učinil v architektuře 20. století Le Corbusier, vlastním jménem Charles-Edouard Jeanneret-Gris /1887–1965/.
Z jeho tvorby se ostravská prezentace soustředí na Chandigarh, „nové“ hlavní město indického státu Pandžáb (Punjab), město, které obdobně jako Niemeyerova Brasília vzniklo na zelené louce. Takto příhodně zvoleným tématem i obdobnou formou prezentace (fotografie a skici) chtějí organizátoři výstavy mimo jiné připomenout  pětileté „výročí“ působení Kabinetu architektury na půdě ostravského Domu umění v rámci Galerie výtvarného umění v Ostravě.
Chandigarh patří do řady vrcholných kreací Le Corbusiera. První nepříliš přesvědčivý zastavovací plán města vypracoval americký architekt Albert Mayer /1950/. První skici vládního okrsku, Kapitolu, vytvořil Matthew Nowicki. Teprve po jeho náhlém a tragickém skonu byla práce svěřena Le Corbusierovi. I když přijetí této realizace bylo různorodé, projekt Chandigarhu zůstává důkazem nejen velkého nadání i tvůrčího zanícení, ale také velké soustředěnosti a důslednosti jeho tvůrce. Důkazem o to pádnějším, když uvážíme, že autor, jehož ateliér v té době nebyl továrnou na projekty, jak je tomu mnohdy u soudobých tvůrců, měl na vypracování generelu pouhých pět měsíců.

Výstava se uskutečňuje v rámci 5. ročníku mezinárodního festivalu architektury, designu a umění pod novým názvem ARCHIKULTURA 2013.

Tadeáš Goryczka

Massimiliano Fuksas, Coop Himmelb(l)au, Bernard Tschumi, Daniel Libeskind, Henning Larsen, Rafael Moneo, Kenzo Tange, Frank Gehry, Studio Gang, Jan Kaplický, Renzo Piano, Paul Andreu, Eva Jiřičná, UN Studio, OMA, 3XN a další

Hudba a architektura patří ke spřízněným oborům. U obou existuje řada společných pravidel. Principy komponování jsou podobné, termíny jako rytmus, rým, ouvertura, coda, kontrapunkt, staccato anebo legato mají stejný význam i použití.Aplikování hudebních termínů v architektuře je nutno přiblížit. Rytmus interpretujeme jako stavební model, členění celku na pravidelné a opakující se prostory. Rým se objevuje v případě opakování ne zcela stejných prvků. Ouvertura otevírá architektonickou skladbu anebo urbanistickou kompozici a může být třeba vstupní bránou. Coda je ukončením, východem, poslední možností zastavit se před rozloučením. Architektura může být svižně „hraná“ drobnými elementy jako staccato, anebo v legatu plout táhlými a měkkými formami.
Výstava je souborem koláží, jež přibližují na 40 objektů z celého světa zasvěcených hudbě. Přehlednou formou poskytuje rozdílné přístupy k tématu významných tvůrců a architektonických týmů, jakými jsou Frank Gehry, Bernard Tschumi, Massimiliano Fuksas, Coop Himmelb(l)au, OMA, UN Studio, Daniel Libeskind, Renzo Piano, Rafael Moneo a další. Česká premiéra výstavy je skromným příspěvkem a snad i inspirací k opakujícím se diskusím o zřízení samostatného sídla pro Janáčkovou filharmonii Ostrava.

Výstava se uskutečňuje v rámci 5. ročníku mezinárodního festivalu architektury, designu a umění pod novým názvem ARCHIKULTURA 2013.

Tadeáš Goryczka