logo přechod 1 přechod 2
domů o galerii sbírky expozice pro školy výstavy centrum e-obchod
GVUO > Sbírky > 20. století >  
 
Galerie výtvarného
umění v Ostravě

příspěvková organizace
Poděbradova 1291/12,
702 00 Ostrava 1
+420 596 112 566
info@gvuo.cz
Dům umění
Otevírací doba:
úterý 10 - 20 hodin
středa - neděle
10 - 18 hodin
 
Moravskoslezský kraj
Galerie výtvarného umění v Ostravě je příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem
Rada galerií ČR
GVUO je členem
Rady galerií ČR
 
Generální partner
Partneři
 
Spolupracujeme s
SPOK
Bludný kámen


          
  Evropské moderní umění
 

Kolekce, množstvím spíše minoritní, v sobě skrývá význačná díla evropské moderny, která v čele se slavnou Juditou G. Klimta oprávněně přitahují pozornost širokého publika. Dominance je v dílech širšího středoevropského, převážně německého okruhu (např. E. Orlik). Vždyť obrazy A. Egger-Lienze, O. Laskeho, M. Oppenheimera, A. Faistauera a dalších zastupují umělce, kteří podstatným způsobem určovali směřování moderního umění první poloviny 20. století.
Soubor se uzavírá působivými příklady španělských umělců pařížské školy, kteří měli po roce 1945 s českým prostředím úzké kontakty (O. Dominguez, A. Clavé, R. Gonzalesová).
Představovaná díla nejen zastupují dnes již klasiku první poloviny 20. století, ale jsou také reprezentanty vyspělého česko-německého sběratelství první republiky, díky němuž se dostávaly do našeho prostředí. Ačkoliv mnohá z nich jsou dnes předmětem neukončeného a sporného restitučního nároku (v představované expozici představují tyto obrazy jednu třetinu exponátů), doufáme, že svou vysokou kultivovaností zpříjemní návštěvníkům chvíle strávené v galerii.
Součástí evropské sbírky je i řada kreseb z jistě stojí za zmínku konvolut španělských malířů Pařížské školy (O. Dominguez, Condoy, Lobo, Palmeiro, Parra a jiní). Dalším národně uceleným souborem 20. století je kolekce ruského umění. Zmínit zde musíme I. J. Repina, A. Ložkina, F. Maljavina, Vasněcova, N. Gončarovovou, Kuzněcova či I. Puniho.

  České moderní umění 1. poloviny 20. století
 

Nejživější část galerijní sbírky představuje v ostravské galerii kolekce moderního a současného umění. Moderní umění zrušilo uzavřenost systému vnímání a hodnocení uměleckého díla, jak ho známe z vývojových fází od starověku až po konec XIX. století. Úkolem konstruktérů moderní sbírky je tedy především nalézání vzájemných vztahů mezi jedinečnými přínosy jednotlivých vynikajících a typických představitelů českého umění a překonáváním časové podmíněnosti postojů dobové umělecké kritiky. Kontinuita této práce nutí galerijní pracovníky vyrovnat se všemi zvláštnostmi, vybočeními, záměrnými návraty a citacemi, agresivitou až arogancí moderního a postmoderního uměleckého výrazu, s projevy nekonformnosti některých uměleckých osobností.
Dotváření soudobých sbírkových kolekcí nesmí postrádat racionální jádro, umožňující mapování myšlenkových souvislostí i kritéria jejich hodnocení. V tom mimo jiné spatřujeme společenský smysl i vážnost práce státních sbírkových institucí.
Sbírka českého moderního umění navazuje plynule na kolekci 19. století. Generaci 90. let střídá zakladatelská generace české moderny v čele s umělci výtvarných sdružení Osma, Skupiny výtvarných umělců a Tvrdošíjných. Zde zcela výjimečné postavení zaujímá rozsáhlá kolekce prací Antonína Procházky, vynikající expresionistická a kubistická díla Bohumila Kubišty, Emila Filly a Vincence Beneše, špičkové kolekce Václava Špály, Karla Čapka a Jana Zrzavého. Nelze si ovšem nepovšimnout vynikajících figurálních kompozic Rudolfa Kremličky či krajin Otakara Kubína a Jana Trampoty. Vedle nich stojí "umělci domova", jak často charakterizujeme členy Umělecké besedy Václava Rabase, Vlastimila Radu a Vojtěcha Sedláčka. Idylické zpodobení české krajiny je střídáno mohutnou vlnou sociálního umění 20. let v dílech Františka Foltýna, Karla Holana, Pravoslava Kotíka, Miloslava Holého, Jaroslava Krále a sochaře Karla Pokorného, sbírku kvalitně doplňují obrazy ostravského Vladimíra Kristina. Vedle malířských děl první čtvrtiny našeho století stojí za povšimnutí jistě i plastiky nejvýznačnějších českých sochařů té doby J. Mařatky, J. Štursy, K. Dvořáka, B. Bendy, O. Gutfreunda, O. Španiela, B. Kafky.
Nástup surrealistické poetiky dokumentují díla Adolfa Hoffmeistera, Jindřicha Štyrského, Marie Čermínové-Toyen, Vojtěcha Tittelbacha, Františka Janouška, Aloise Wachsmanna a Františka Muziky. Skupina 42, okouzlená technickou civilizací a fenoménem města, je zastoupena díly Františka Hudečka, Františka Grosse, Kamila Lhotáka, Jana Smetany, Jana Kotíka a Bohumíra Matala. Reflexi válečných hrůz dokumentuje pozdější tvorba Emila Filly, obrazy Čapkovy, Andrease Nemeše, Karla Černého, Františka Tichého, Josefa Brože či umělců skupiny RA Josefa Istlera a Václava Tikala. Malířskou kolekci doplňují plastiky Jana Laudy, Vincence Makovského, Ladislava Zívra.

  České umění 2. poloviny 20. století a současnosti
 

O tom, že české umění nekleslo na kolena ani v neblahých padesátých letech, svědčí díla malířských gigantů Jana Baucha a Mikuláše Medka, šedesátá a sedmdesátá léta reprezentuje Václav Boštík, malíř a sochař Vladislav Vaculka, Vladimír Vašíček a rozsáhlé kolekce českého informelu a nové figurace, kde Aleše Veselého, Jana Koblasu, Eduarda Ovčáčka, Čestmíra Kafku, Josefa Jíru, Františka Ronovského, Bedřicha Dlouhého, Otakara Slavíka, Adrienu Šimotovou, Zbyška Siona a další skvěle doplňuje havířovský Jaroslav Kapec. Ze sochařských prací jmenujme alespoň díla Olbrama Zoubka, Karla Nepraše, Věry a Vladimíra Janouškových, Vladimíra Preclíka, Zdeny Fibichové, Jana Hovadíka nebo ve zcela jiné poloze tvořícího Stanislava Hanzíka. Nejmladší systematicky utříděná kolekce představuje generaci umělců 70. a 80. let v širokém záběru od geometrické abstrakce a konkrétního umění přes expresivní a akční polohy malířství až k polohám meditativním či ke konceptuálnímu umění a instalacím. Ze široké škály umělců můžeme jmenovat např. Rudolfa Valentu, Radka Kratinu, Zdeňka Kučeru, Jiřího Bieleckého, či Jaroslavu Severovou, malíře Jiřího Načeradského, Michaela Rittsteina, Antonína Kroču, Ivana Ouhela, Petra Šmahu, Aleše Lamra, Miloslava Mouchu, či sochaře Kurta Gebauera a Otmara Olivu. Mnozí
z těchto umělců mají také velmi těsný vztah k našemu regionu, což dokládá nejen respektování specifiky regionálního výtvarného života v akviziční práci ostravské galerie, ale současně i skutečnost postupného prorůstání tvůrčích aktivit regionu do celonárodního kontextu a rozplynutí dnes již v podstatě umělých bariér mezi centrem a oblastmi

 
 
 
 
 
Pro školy
 
 
 
 


copyright 2008 - 2011 | Galerie výtvarného umění v Ostravě | all rights reserved TOPlist